Dnešní lichváři už nevydělávají na vysokém úroku, ale hlavně na podvodech při sjednávání půjček a následném vymáhání dluhů. Vyznají se v zákonech a zneužívají finanční negramotnosti českých spotřebitelů. Finanční predátoři vlastně ani nechtějí dlužné peníze zpátky, vysoký úrok je jen prostředkem, jak uvést dlužníka do platební neschopnosti a dostat se k jeho majetku.
Novodobí lichváři přicházejí se stále rafinovanějšími způsoby, jak připravit spotřebitele o majetek. Nebezpečným trendem letošního roku se stávají podvody s bianco směnkami a obcházení zákona o spotřebitelském úvěru, vyplývá to z analýzy trhu* nebankovních úvěrů, kterou provedla společnost Kouzelná půjčka.
Podle analýzy je podvodných až 80 procent nabídek nebankovních krátkodobých půjček. Lichvářům přitom nahrává finanční negramotnost českých spotřebitelů. Finanční predátoři se naopak výborně vyznají v zákonech a zneužívají neinformovanosti a také naivity spotřebitelů. „Podstata lichvářského byznysu spočívá v tom půjčit všem, ale jen nepatrnou částku ve výši maximálně do 5000 korun – vyhnou se tak zákonu o spotřebitelském úvěru. Ve skutečnosti totiž ani nechtějí dlužné peníze zpátky, jejich cílem není zodpovědně půjčovat, ale dostat se k majetku dlužníka,“ říká Juraj Orgoň, ředitel společnosti Kouzelná půjčka.
Lichváři buď přímo obcházejí zákon o spotřebitelském úvěru tím, že nepůjčují částky nad 5000 korun, případně požadují neadekvátní zajištění nízkých půjček bianco směnkou nebo nemovitostí. Pak stačí, když jim dluh, ovšem už několikanásobně navýšený o vysoké sankce, zaplatí jen pětina dlužníků a vydělají velké peníze. Proto většina predátorských firem prosperuje i přes vysoký podíl nesplacených úvěrů, který dosahuje 70 procent.
Hitparádu lichvářských fíglů vede bianco směnka
Lichváři v praxi nejčastěji používají pět nekalých praktik (viz tabulku). Hitparádu lichvářských fíglů přitom vede směnka, která patří k vůbec nejpoužívanějším podvodným praktikám mezi lichváři. Novým trikem však je, že lichváři zneužívají bianco směnky pro zajištění půjček v řádu tisíců či desetitisíců korun, což jim umožňuje mezera v zákoně o spotřebitelském úvěru, a následně neadekvátně navyšují dlužnou částku bez vědomí dlužníka.
Pět nejčastějších nekalých lichvářských praktik
1. podpis směnky, rozhodčí doložky
2. půjčky maximálně do 5000 korun
3. přehnaný požadavek na zajištění
4. manipulace s jistinou a úrokem
5. poplatek předem za posouzení žádosti
Směnku dlužník podepisuje pouze jako pojistku pro případ, že půjčku nesplatí, přitom si většinou myslí, že na ni vůbec nedojde. „Stačí však jediná drobná chyba – například zpoždění platby nebo špatný variabilní symbol – a věřitel dlužníkovi napočítá sankce klidně ve výši desetinásobku dlužné částky a směnku obratem uplatní u soudu. V tuto chvíli už klient prakticky nemá šanci se bránit. Pokud je totiž směnka formálně správně a je na ní podpis dlužníka, v 98 procentech případů soud vydá směnečný platební rozkaz a následuje exekuce majetku,“ popisuje Juraj Orgoň, ředitel společnosti Kouzelná půjčka. Dlužník má přitom pouhé tři dny na podání námitky, pak je rozhodnutí pravomocné a často ani s pomocí právníka už proces exekuce nezastaví.
Hlavní problém je v tom, že dlužníci si vůbec neuvědomují právní váhu dokumentu, v tomto případě směnky, kterou podepisují. Lichváři přitom velice dobře vědí, co dělají. „Klientům připadá směnka bezpečnější než třeba zajištění půjčky nemovitostí nebo ručitelem, bohužel opak je pravdou. Za směnku fyzická osoba ze zákona ručí celým svým majetkem – tedy klidně i bytem, domem či chalupou – a skutečně může kvůli dlužným pár desítkám tisíc korun přijít o střechu nad hlavou,“ vysvětluje Juraj Orgoň.
Podvody s výší dlužné částky a registračními poplatky
Mezi další novodobé lichvářské praktiky, které se na českém trhu objevily teprve nedávno, patří manipulace s výší dlužné částky a úrokem. Trik spočívá v tom, že firma nabízí půjčku s relativně nízkým úrokem, ale klientovi vyplatí méně peněz, než uvede do smlouvy. Část úroku tak de facto maskuje v jistině.
„Klient podepisuje půjčku například na 5000 korun, ale reálně mu věřitel vyplatí pouze 4000 korun a tisícovkou kompenzuje inzerovaný nízký úrok. Případně je první splátka splatná ihned při podpisu smlouvy, takže na účet klienta opět odejde méně peněz, než podepsal a ze kterých platí úrok,“ popisuje nekalé praktiky Juraj Orgoň.
Pětici hitparády lichvářských fíglů, jak z žadatelů o úvěr rychle dostat peníze, uzavírá registrační poplatek za posouzení žádosti o úvěr. „Lichvářské firmy si běžně účtují poplatek okolo 20 procent z výše požadované půjčky za to, že se na žádost vůbec podívají. Klient musí zaplatit předem a svoje peníze nedostane zpět ani v případě zamítnutí žádosti o úvěr,“ konstatuje Juraj Orgoň.
Na jediné nesplacené pětitisícové půjčce lichvář vydělá 34 000 korun
Vynikající znalost zákonů a právních kliček umožňuje finančním predátorům značně vydělat i na problematických půjčkách. Proto novodobé lichvářské společnosti i přes velmi vysoké procento nesplacených úvěrů (běžně i 70 procent) nekrachují.
„Lichváři napůjčují všem klientům pár korun, pak celé portfolio zažalují a soud jim přisoudí náklady na řízení. Další peníze vyinkasují za náklady na exekuční řízení, plus si dohodnou podíl na odměně exekutora. Z pětitisícové jistiny tak dokážou obratem udělat 34 000 korun,“ vypočítává Juraj Orgoň. „Ačkoli až 80 procent klientů dluh nikdy nezaplatí, je to pořád dobrý byznys. A to do zisku nepočítáme případné pokuty, směnky nebo movitý a nemovitý majetek dlužníka,“ doplňuje Orgoň.
„Lidé si však peníze půjčovali, půjčují a půjčovat budou, přísnější legislativa a regulace trhu finanční predátory nezastaví. Jediným smysluplným řešením je větší osvěta a finanční vzdělávání, nejlépe už na základní škole,“ uzavírá Juraj Orgoň.
Nebezpeční lichváři půjčují jen do pěti tisíc korun všem, i nezaměstnaným
Jednoduchým vodítkem, jak snadno rozlišit lichváře od seriózního poskytovatele krátkodobých nebankovních úvěrů, je přitom hlavně výše půjček. Spotřebitelé by měli být obezřetní, pokud věřitel půjčuje maximálně do výše 5000 korun, půjčuje všem – tedy i lidem nezaměstnaným, lidem bez příjmů či s nedostatečnými příjmy – nebo nemá propracované webové stránky.
„Naprostá většina finančních predátorů půjčuje pouze částky do 5000 korun s cílem vyhnout se zákonu o spotřebitelském úvěru, nemusí to být však zřejmé na první pohled. Klient například zažádá o 10 000 korun a firma mu schválí dvakrát 5000 korun ze dvou různých společností, nebo požaduje další osobu jako spolužadatele a sumu pak mezi ně rozdělí,“ uzavírá Juraj Orgoň, ředitel společnosti Kouzelná půjčka
TABULKA: Lichváři versus seriózní poskytovatel nebankovní půjčky (zdroj: Kouzelná půjčka)
Lichvářské praktiky Seriózní poskytovatel nebankovní půjčky
· podpis směnky, rozhodčí doložky: lichváři tyto nástroje zneužívají s cílem dostat spotřebitele do exekuce · klient nepodepisuje žádnou směnku ani rozhodčí doložku
· půjčky jen do 5000 korun: cílem je vyhnout se zákonu o spotřebitelském úvěru, který mimo jiné nařizuje uvádět RPSN · půjčuje i částky nad 5000 korun při první půjčce
· přehnaný požadavek na zajištění: lichváři požadují za půjčku ve výši několika desítek tisíc korun zajištění v podobě nemovitosti (ručitele) · půjčka je bez zajištění
· registrační poplatek za posouzení žádosti · klient předem žádný poplatek neplatí
· manipulace s jistinou a úrokem · transparentně uvádí výši jistiny a příslušného úroku
· postup při platební neschopnosti: lichváři si okamžitě účtují pokuty, úroky z prodlení a vzápětí následuje soud a exekuce · splatnost půjčky lze po dohodě prodloužit bez dalšího úročení dlužné částky a vysokých sankcí
· půjčují každému, i nezaměstnaným či rizikovým klientům, bez ohledu na příjmy · důkladně prověřuje bonitu žadatelů o úvěr, nepůjčuje lidem v exekuci nebo nezaměstnaným
POZNÁMKA: *Analýza společnosti Kouzelná půjčka vychází z monitoringu krátkodobých nebankovních půjček na českém trhu, který zahrnuje téměř třicet subjektů a je aktualizován každých šest měsíců
