Správa Národního Parku Šumava nepodlehne tlaku ekologických aktivistů a Strany zelených. Kůrovcem napadené stromy začne kácet tento týden. Zachrání tak desítky tisíc dalších, zdravých stromů.
Pracovníci Informační a strážní služby (ISS) Národního Parku Šumava se setkali se členy Hnutí Duha naposledy v pondělí, kdy kontrolovali lokalitu Ztracený u Ptačího potoka, kterou Hnutí Duha od pátku blokuje. Jeden z pracovníků je zde vyfotil.
Svou přítomností v počtu několika desítek osob na území Národního parku Šumava v lokalitě na Ztraceném, porušilo Hnutí Duha základní ochranné podmínky NP Šumava tím, že pořádali hromadnou organizovanou akci, kterou blokáda bezesporu je. Na ní ale nemají udělenou výjimku ze Zákona o ochraně přírody a krajiny.
„Tímto svým činem porušili zákon, konkrétně v §16 odst. 1, písm.e.,“ říká Jan Stráský, ředitel NP Šumava.
Za to jednotlivým členům Hnutí Duha hrozí pokuta až padesát tisíc korun.
Podle Správy Národního parku Šumava je blokáda spíše mediální propagací strany Zelených, protože se zde od pátku žádné kůrovcem napadené stromy neporážely.
„V sobotu i v neděli večer bylo na místě zhruba dvacet lidí. V noci z pátku na sobotu tu ekologičtí aktivisté nespali. Na místě, které přes den blokovali, nikdo nebyl,“ říká vedoucí šumavských strážců Petr Šrail. Předseda Strany zelených Ondřej Liška, který se v pátek na Ztraceném objevil, použil tuto akci jen k další medializaci své osoby, respektive celé strany, jejíž obliba stále klesá. V momentě, kdy zájem novinářů opadnul, vrátil se do Prahy.
Nejedná se o prales, ale běžný hospodářský les
Kácení kůrovcem napadených stromů v této lokalitě, je činnost naplánovaná na tento týden. „Jedná se o běžné managementové opatření ochrany lesa v kulturních, nepřirozených smrčinách - tedy v žádném pralese, jak se veřejnosti snaží podsouvat Hnutí Duha a Strana zelených,“ říká Jiří Mánek.
Hnutí Duha a Strana zelených se v pátek snažila na veřejnosti vytvořit u široké veřejnosti dojem, že Správa parku jedná nezákonně, protože nepožádala o výjimku ve smyslu ve smyslu NATURY 2000. Správa parku ji ale v tomto případě ani nepotřebovala.
„V případě zásahu proti kůrovci, tak jak o něm uvažuje vedení Správy NP Šumava, se nejedná ani o koncepci ani o záměr, podle paragrafu 45h Zákona o ochraně přírody a krajiny proto Park nepotřebuje naturové hodnocení,“ vyplývá z rozboru JUDr. et Ing. Petra Petržílka PhD., z renomované advokátní kanceláře zaměřující se na obor životního prostředí.
Je to jako chirurgický zákrok
K pokácení je nyní určeno cca 3000 kůrovcem napadených stromů. Pokud nebudou pokáceny, kůrovec z nich vyletí a napadne řádově víc dalších stromů. V jednom stromu může být až 200 tisíc brouků.
Zkušenosti hovoří o tom, že z jednoho nezpracovaného stromu je při dalším rojení napadeno dalších 8-10 stromů. V tomto stavu kalamity to však bude ještě víc. „Pokud bychom nyní neměli proti kůrovci zasáhnout, kůrovec může ještě toto léto zahubit dalších 30.000 stromů. Asanace třech tisíc stromů je mnohem menší škoda na přírodě, než zánik dalších třiceti tisíc,“ uvádí Jiří Mánek. S ohledem na odpovědnost za svěřené území, zvolila Správa parku zásah. „Blokádisté vůči správě území NP Šumava jako celku žádnou odpovědnost nemají,“ doplňuje Mánek.
Kácení kůrovcem napadených stromů v lokalitě na Ztraceném přirovnává k chirurgickému zákroku.
„Představte si, že máte akutní zánět slepého střeva a někdo začne bránit lékaři v tom, aby ho vyoperoval, protože skalpel způsobí zásah do těla a zanechá jizvu,“ vysvětluje Mánek. Sice na svém těle nebudete mít jizvu, ale v zápětí umřete.
„Toto je princip blokády Hnutí Duha – zabránit pokácení stromů, které jsou dnes již díky kůrovci stejně mrtvé. Blokádou nezamýšlí nic jiného než ochranu kůrovce. Jeho ochranou mu umožní napadnout a usmrtit další desítky tisíc stromů. Otázkou zůstává komu, a proč tím pomáhají? Při našem rozhodování převažuje zájem ochrany přírody ve smyslu zachování velké plochy zeleného lesa při obětování zlomku stromů, “ říká Mánek.
„Volíme cestu malé jizvy, která se časem zacelí, ale zachrání celý ekosystém,“ uzavírá.
