Kůrovcová situace v Národním parku Šumava není podle vedení parku obvyklá a má i jiný rozměr – panují obavy o šíření množství lýkožroutů smrkových za hranice NP. Někteří sousední vlastníci se cítí ohroženi parkovým kůrovcem. Tyto obavy nejsou zcela na místě – a to již proto, že cca 30 % kůrovcově bezzásahových lesních porostů je v NPŠ de facto obklopeno cca 70 % lesů zásahových.
V těchto zásahových lesích pak podle odborníka Petra Kahudy probíhá zpracování všech kůrovcem napadených stromů tak, aby se lýkožrout nešířil dále. Také jsou zde masivně nasazována obranná protikůrovcová zařízení (počet lapačů a lapáků přepočtený na jednotku plochy ošetřených lesních porostů je zde největší v ČR, aktuálně je umístěno cca 32 tis. obranných zařízení).
Zároveň je podle Kahudy však třeba otevřeně přiznat, že nelze zcela zabránit v přeletu menší části kůrovců za hranice NP – a to i s ohledem na probíhající gradaci a odlišný management lesních porostů NP. Stejně tak ale i sousední vlastníci nemohou v plné míře zabránit tomu, aby jejich hospodařením nebyly ovlivněny lesy uvnitř NP. Staré kdysi zneužívané heslo „poručíme větru dešti“ pro počasí ani pro kůrovce skutečně neplatí. V těchto souvislostech je nutné si také uvědomit, že lýkožrout smrkový, jako druh hmyzu vázaný na smrkové lesní porosty, se vyskytuje prakticky po celém území naší republiky. V posledních letech je jeho zvýšený výskyt evidovaný prakticky ve všech evropských smrkových lesích. Pokud by tedy došlo k odchytu kůrovce třeba na Václavském náměstí (což dle odborníků není vůbec vyloučeno), určitě se nebude jednat o kůrovce šumavského.
Pravdivě a nyní již bez jakékoliv nadsázky řečeno – situace je vážná. Proto ale také ředitel Správy NP a CHKO Šumava jmenoval kalamitní štáb, jehož členové na 70 % lesů NP řídí práce tak, aby došlo k zastavení kůrovcové gradace a minimalizaci jejího dopadu na lesní ekosystémy uvnitř i vně NPŠ. Letos tak bylo Správou NP a CHKO Šumava zpracováno již téměř 60 tis. m3 kůrovcem napadených stromů a dalších zhruba 60 tis. m3 je ke zpracování evidováno. "Pro zabránění dalšímu šíření kůrovců do lesů sousedních vlastníků je navíc po obvodu NP Šumava zřízen cca 500 a více metrů široký „pufrační pruh“, kde jsou protikůrovcové zásahy prováděny bez ohledu na zonaci a režim péče o lesy NP," dodává Kahuda.
