Velmi přísné, složité a drahé procedury k získání práce v Německu odrazují české firmy od vysílání zaměstnanců do SRN. Přitom o práci v Německu, kde jako v jediné zemi EU může pracovat pouze dohodnutý počet Čechů, tzv. kontingent, je mezi českými podniky velký zájem. Na semináři o vysílání pracovníků a přeshraničním poskytování služeb v EU to řekly zástupkyně Euro Info Centra (EIC).
"Nevyčerpané kontingenty svědčí o tom, že pohyb pracovních sil v rámci vysílání lidí není takový, aby to ohrožovalo německý pracovní trh," řekla Eva Beranová z plzeňského EIC. Loni využilo Česko kontingenty z pouhých 17 procent z 1900 dohodnutých lidí, což je dlouhodobě stejné. Naopak Polsko z 82, Rumunsko z 88 a Bosna a Hercegovina dokonce z 92 procent. Kontingenty, které neplatí pro 39 oblastí s vyšší nezaměstnaností než je 130 procent německého průměru, se stanovují na rok od října do září.
Problémem práce v Německu jsou také vysoké poplatky. Za pracovní smlouvu se hradí 200 eur plus 75 eur za pracovníka na každý měsíc. K tomu se musí platit další příspěvky, například do dovolenkové pokladny. "Pokud by to vše naše firmy respektovaly, nebyly by konkurenceschopné," řekla Kateřina Joklová z pražského EIC. Dalším problémem v Německu a Rakousku je hodně papírů a vysoké pokuty. Velmi složité a nejasné je také prokazování produktivity práce, které nařizuje mezinárodní smlouva.
Přechodná období až do roku 2011 uplatnilo také Rakousko, které sice nemá s ČR dohodnuté počty osob, ale omezuje širší škálu odvětví, i když má benevolentnější přístup. "Například pokud jde o montáž vlastního výrobku firmy v Rakousku, což ale zase Německo neumožňuje, i když ministerstvo průmyslu o tom jedná," řekla Jitka Ryšavá z EIC Praha.
Přechodná období se kromě zaměstnávání a vysílání pracovníků týkají ještě poskytování služeb, kde platí jenom v Německu a Rakousku a na vyjmenované obory. Zejména na stavebnictví, ale v Rakousku ještě na činnosti v rostlinné výrobě a výrobu kovových konstrukcí a dílů. Omezení je zavedeno také ve zdravotnictví, V sociální oblasti je takový nedostatek pracovních sil, že se omezení uvolňují.
Přechodná období jsou rozdělena na etapy. První platila do roku 2006. Německo a Rakouskou chtělo v omezeních pokračovat. Naopak jiné země pracovní trh uvolňují, naposledy od května Nizozemsko. "Další vyhodnocení bude v roce 2009, kdy už budou muset země dokazovat důvody omezení také Evropské komisi," řekla Beranová. Nejdéle je mohou země EU uplatňovat do dubna 2011. Omezení jsou politická. "Hospodářské komory a podnikatelské reprezentace samy uznávají, že jsou zbytečná," řekla Beranová.
Přístup na pracovní trh pro české občany je uzavřen nebo silně omezen v téměř polovině starých zemí EU.
