Osm set milionů korun dotací, tedy o 600 milionů korun méně než loni, dostanou letos města a obce na budování bytů pro občany s nízkými příjmy. Vzhledem k loňskému zhruba pětinovému převisu poptávky letos proto Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) očekává vyšší procento neuspokojených žadatelů. Ti museli zaslat žádosti do 31. ledna. Řekl to ředitel fondu Jan Wagner na setkání se starosty tachovského okresu. Někteří z nich, zejména z menších obcí, tuto podporu bydlení vítají. Jiní tvrdí, že je značně finančně zatěžuje.
"Snižování prostředků rozhodně není trendem, ale letos to bylo dáno okamžitou situací při sestavování rozpočtu," řekl Wagner, podle něhož se tato suma letos určitě nenavýší. Nová vláda se podle něj bude muset zabývat otázkou peněz pro financování bytových podpor, protože fond zatím nemá zajištěné zdroje na příští rok a další léta. V současné době nelze říci, které tituly bude vláda považovat za důležité.
Dosavadní žádosti byly většinou od menších obcí, a to na rekonstrukce objektů, výrazně méně na novostavby, jež mohou místo 550.000 Kč na bytovou jednotku získat o 80.000 korun vyšší dotaci
Formu dotací pro příjmově slabší občany zavedl stát od roku 2003. Takto postavený byt nesmí obec nikdy prodat. Tento předpis obcím značně vadí a Wagner uznal, že by se to "mělo zvážit". Před rokem 2003 dostávaly obce od ministerstva pro místní rozvoj 320.000 korun na bytovou jednotku, kterou si musely nechat v majetku 20 let a pak přešla na nájemníky. Tato forma ale nebyla podle Wagnera určena pro lidi, kteří na žádné bydlení nemají, protože na předplacené nájemné a členské podíly měli převážně ti bohatší. Navíc některé dřívější obecní projekty byly zbytečně drahé.
Starosta Milířů Jan Terela uvedl, že obci současná forma podpory vyhovuje. Nedávno získala od fondu 16,5 milionu korun na přestavbu kasáren na 28 sociálních bytů. "Budeme muset dát ze svého 16,8 milionu korun, ale jinak by byl s kasárny problém," uvedl. Návratnost projektu je 20 let. Právě vysoké a dlouhodobé zadlužení obcí nejvíce vadí starostovi Plané Karlu Vrzalovi. Planá postavila před dvěma lety 32 "sociálních" bytů za 35 milionů korun, polovinu musela vydat ze svého. Návratnost převyšuje 20 let. "Dali jsme na to z rozpočtu celé roční výdaje na investice," dodal Vrzala. Planá by se do toho nikdy nepustila, kdyby už stavbu neměla připravenou a stará forma dotací nekončila. Jindřich Červený, starosta Rozvadova, kde předloni vzniklo 21 těchto bytů za 27 milionů Kč, uvedl, že návratnost jejich investice, do níž dala obec polovinu, je padesátiletá.
Podle Wagnera obce řeší dofinancování z 90 procent z vlastních rozpočtů a neberou si na stavby úvěry. "Navíc tím obnoví a využijí například staré a nevyužité hasičárny nebo školky," dodal.
Byty pro nízkopříjmové kategorie mohou získat ti zájemci, jejichž mzda nepřekročí u jednotlivce 0,8 násobku průměrné měsíční mzdy v Česku za minulý rok, což je maximální čistý příjem zhruba 15.000 korun. Pokud jde o dvou- a vícečlennou rodinu, je hranice 27.000 Kč, tedy 1,5násobek průměrné mzdy na domácnost. Za rok 2006 překročí průměrná hrubá mzda v ČR 20.000 korun, a hranice nařízené vládou tak dosáhne více lidí. "Problém se splněním těchto parametrů ale nebyl, dvě třetiny lidí jsou pod průměrem," dodal Wagner.
Dodal, že by se měly některé nástroje podpory bydlení modernizovat. "Peněz by bylo třeba vždycky víc, ale my musíme s nižším objemem státních prostředků dosáhnout vyššího efektu," řekl Wagner.
