Města a obce Plzeňského kraje nechtějí měnit dlouhodobé smlouvy s firmami provozujícími jejich vodohospodářskou infrastrukturu. Kratší kontrakty požadované Evropskou komisí jsou nevýhodné pro obě strany. Správcovské firmy by omezily investice, navíc by se mohly zvýšit ceny vody i jejího čištění.
Provozovatelské smlouvy mezi obcemi a vodárnami se nelíbí Evropské komisi. Má výhrady k délce smluv až 25 let i k tendrům na provozovatele vodovodů. Další dotace na vodohospodářské projekty měst podmiňuje dokonce EU novými výběrovými řízeními. Argumentuje tím, že by z peněz měly prospěch privátní firmy a požaduje uzavírání kratších smluv.
"Protože žádáme o dotaci na kanalizaci Borku, tak jsme před rokem dělali dodatek smlouvy. Tenkrát bylo řečeno, že má být podle nejlepší praxe států EU, ale nikdo nevěděl, co si pod tím představit," řekl místostarosta Rokycan Jan Mráz. Stát by podle něj měl říci, co to přesně znamená tak, aby všichni žadatelé o dotace z toho mohli vycházet.
Problémy vznikly ve svazku měst a obcí. Dobíhají smlouvy a obce je musejí uzavřít s novým provozovatelem, ale nevědí jak. "Čekají na to, co bude kvalifikováno jako nejlepší praxe EU," řekl Mráz. Optimální doba kontraktu je podle něj deset let.
Podle starosty Rokycan Jana Balouna se právníci po dlouhých jednáních vyjádřili ke smlouvám všech obcí ze svazku. "Když jsme je předělali, tak teď jsou zase požadavky nové," dodal. Smlouva "na vodu" by podle něj neměla být krátkodobá, protože musí zohlednit dlouhodobější investice města i provozovatele. Pokud je krátkodobá, ztrácí provozovatel zájem.
Rokycany mají smlouvu krátkodobou, ale opakovanou, do roku 2009, s Vodohospodářskou společností Sokolov (VOSS). "Dlouhodobá je výhodnější pro provozovatele, kteří se nebrání investicím. Pokud je krátkodobá, neradi investují," dodal. Mohou ale nutit provozovatele, aby se více snažil. Do posledního tendru se jich přihlásilo sedm.
VOSS se zavázal ročně investovat čtyři miliony korun, hlavní suma jdou od města. "Investovali jsme 120 milionů korun do nové čistírny, miliony jdou ročně do rekonstrukce kanalizací a do jiných akcí," dodal Mráz. Kanalizace Borku vyjde na 80 milionů Kč. Tři čtvrtiny chce město získat od EU. Se žádostí ale čeká na definování přesných podmínek.
Klatovy nyní budují vodovodní a kanalizační infrastruktura s podporou EU za více 600 milionů korun. Akce Čisté město by měla skončit v květnu 2008. V roce 2002 podepsala radnice devatenáctiletou provozovatelskou smlouvu se Šumavskými vodovody a kanalizacemi, kde má město 40 procent. Podle starosty Rudolfa Salvetra byla dlouhodobá smlouva parametrem, který radnice musela naplnit kvůli evropské podpoře. "Velice mě proto překvapila informace, že by se měly smlouvy upravovat. Považuji to za prazvláštní výklad věcí a měnění jednou nastavených pravidel," dodal.
