Obce Plzeňského kraje mají problémy s likvidací sena z městských a obecních pozemků a struh. Ještě před 15 lety o něj byl boj a lidé, kteří si chtěli trávu pokosit, se museli na radnicích zapisovat do pořadníků. Na vině je fakt, že z vesnic zmizela domácí a hospodářská zvířata, která se spásáním trávy a senem živila. Farmáři o seno nemají zájem a často není ani skládka, kam by se dalo uložit. Řekli to starostové obcí a potvrdily také zemědělské firmy.
"Na vesnici už nejsou žádní králíci, ovce, krávy ani kozy. Je tam už jen pár slepic a málo prasat," uvedl Karel Ferschmann, starosta Němčovic se 120 lidmi. Podle něj se domácí chov králíků nevyplácí, neboť zvíře se vykrmuje stejně dlouho jako prase, zhruba půl roku.
Obec Němčovice, která letos získala od kraje zelenou stuhu za péči o zeleň, to řeší sekání trávy "zelenou četou" dobrovolníků, pro níž nakoupila osm profesionálních sekaček. Jejich služby už si objednávají i chalupáři. Bioodpad odváží na sběrný dvůr, kde ho spolu s větvemi a listím kompostuje. "Problémem je, že se nám tam vrší. Snažíme se ho odebírat a ukládáme ho například ve školce na listnaté dřeviny pro obec," řekl starosta. Zemědělci o seno něj zájem nemají, počty zvířat v regionu se výrazně snížily.
"O trávu z luk, zahrad a struh nemá nikdo zájem," uvedl starosta Oselců na jihu Plzeňska Miloslav Cikán. Obec s 250 lidmi, která má dva křovinořezy a sekačku, trávu proto buď nechá na místě a seno zahnije nebo ji přidává družstevníkům do hnoje. Trávu z obecních luk většinou rozdrtí pronajatá drtička a rozemletou hmotu pak obec rozsype po svých plochách, kde hnije.
Cikán také potvrdil, že králíky už v obcích chová velmi málo lidí, také kvůli drahému očkování. Prasata nikdo nemá kvůli velmi nízkým cenám masa.
"Lidé už si nechávají prasata vykrmovat v družstvu. Ročně jich prodáme tak 300 kusů," řekl předseda Výrobně-obchodního družstva Velký Bor na Klatovsku Václav Šmat. Podle něj se české seno dá prodat do Rakouska a Německa, kde mají dvojnásobek skotu na hektar než v ČR.
