Petrovice nabízí totiž novou stezku, která provede po místech, kde se rýžovalo.
Stezka je dlouhá 6,5 kilometru a dá se tedy zvládnout příjemnou procházkou. Jsou na ní navíc dvě odpočívadla pro znavené nohy a také osm informačních tabulí umístěných na šesti stojanech. Kdo chce na putování za historií rýžování zlata vyrazit, musí přijet na náves v Petrovicích, kde je nástupní stanoviště. Na druhém zastavení Na Mýtě jsou vidět hrůbata, která při rýžování vznikla. Pokračuje se na Trsice a Chamutice s památnými lipami a nejkrásnějším výhledem na Petrovice. K vidění je i bývalý hrádek Hrnčíř nebo Kojšice s někdejším zámečkem. Na závěr přijdete k lipám a dojdete zpět na náves v Petrovicích, kde stezka končí. Zlato v Pootaví rýžovali už Keltové a ve 14. století ho dokládají i první písemné zprávy. Například v roce 1345 potvrzuje Jan Lucemburský městu Sušici jeho právo na tamní rýžoviště.
