Téměř 90 procent obyvatel Plzeňského kraje si nepřeje jakkoli omezovat rozsah zdravotní péče krajských nemocnic (graf 1) a 60 procent lidí si není ochotno připlatit za nadstandardní péči. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který si nechal v létě vypracovat Zdravotnický holding Plzeňského kraje (ZHPK). Cílem bylo zjistit vnímání zdravotní péče v regionu s důrazem na reputaci krajských zařízení, jejichž činnost holding koordinuje. „Výsledky odhalily naše kvality i slabiny. Ihned s nimi začneme pracovat, abychom šli kvalitou péče nahoru a slabiny eliminovali,“ vysvětlil účel průzkumu ředitel ZHPK Jiří Fojtík.
Průzkum realizovala agentura STEM na území kraje v červnu. Oslovila v něm přes 740 respondentů starších 18 let. Ptala se na jejich názor na služby pohotovosti, na problémy a přednosti lékařské péče, dále na zkušenosti s péčí v nemocnicích včetně Fakultní nemocnice Plzeň, na pověst nemocnic a v neposlední řadě také na možné řešení současného problematického financování zdravotní péče. Průzkum zohledňoval názory lidí i dle ukazatelů velikosti bydliště, věku, politického smýšlení a materiálního zabezpečení. Rozložení odpovídalo skladbě populace regionu.
Z výsledků je například patrné, že obyvatelům kraje na zdravotnictví nejvíce vadí výše poplatků za ošetření a ceny léků. Jako největší problém to označilo 33 procent respondentů. Nejčastěji obyvatelé Plzně (40 procent) a malých obcí do 999 obyvatel (35 %). Naopak největší předností zdravotní péče v Plzeňském kraji je podle veřejnosti kvalita práce lékařů a zdravotnického personálu. Před ostatními možnostmi odpovědí ji jako hlavní přednost označilo 46 procent dotázaných. Nejvíce to bylo v obcích do 999 obyvatel. Druhou největší předností zdravotnictví je pak označována technická vybavenost nemocnic přístroji.
Průzkum dále zjistil, že 69 procent obyvatel nebo jejich blízkých má přímo zkušenost s péčí v plzeňské fakultní nemocnici. V jednotlivých krajských nemocnicích je to s ohledem na regionálnost pochopitelně méně. Při součtu údajů má ale s některou ze šesti nemocnic Plzeňského kraje zkušenost 78 procent dotázaných. „Vzhledem k nižšímu počtu lůžek a personálu v našich nemocnicích vůči fakultní nemocnici je to vysoké číslo. Deklaruje vhodné rozložení nemocnic v kraji a velký význam našich zařízení,“ říká Jiří Fojtík.
Jeden z dotazů agentury STEM zjišťoval, jak veřejnost hodnotí péči v jednotlivých nemocnicích. Respondenti se měli rozhodovat na základě vlastních zkušeností nebo i reputace. Nejlepší výsledek měla Fakultní nemocnice, kde označilo péči jako dobrou 93 procent dotázaných, kteří se ze svých zkušeností či doslechu mohli k otázce vyjádřit. U krajských nemocnic se toto číslo pohybuje mezi 63 a 77 procenty. „Tento výsledek odráží dlouhodobě známou věc, že veřejnost lépe vnímá velké nemocnice, které dělají specializované zákroky, než menší nemocnice poskytující základní péči. A to i přesto, že v této péči máme dobré výsledky, což dokládají i externí audity kvality,“ říká zástupce ředitele ZHPK a ředitel Nemocnice následné péče Svatá Anna Petr Dostál. Výsledky tím ale nezlehčuje. Naopak. „Ukazatele průzkumu plně využijeme v zahájeném procesu akreditace s cílem zlepšovat kvalitu péče a tím i zvyšovat prestiž a kladné hodnocení,“ dodává.
Veřejnost měla v průzkumu také možnost doporučit, jak řešit nelichotivou ekonomickou situaci krajských nemocnic způsobenou krizí ve financování zdravotnictví. Z devíti navržených možností ale u respondentů nezvítězila žádná. Všechny návrhy zamítli. Nejrazantněji se vyhranili vůči omezení rozsahu zdravotní péče, které by si nepřálo 88 procent dotázaných. Dále odmítli snížení počtu zdravotnického personálu (87 %) a zrušení jakékoli z krajských nemocnic (77 %). „To je důležitý vzkaz pro zdravotní pojišťovny, které naopak kraj nutí ke krokům vedoucím k omezování péče, rušení kapacit a možná celých nemocnic. Měly by vědět, že jejich klienti si to nepřejí a že záměry redukce zdravotní péče jsou proti vůli pojištěnců. My v tomto stojíme za přáním veřejnosti. Rozsah ani dostupnost zdravotní péče snižovat nehodláme,“ doplnil Jiří Fojtík.
