Ochranáři nabádají: Zvířata v lese odpočívají, nerušte je

Silné mrazy, které již několik dnů zužují celou republiku, významně škodí i živočichům ve volné přírodě. Na svých pravidelných pochůzkách přírodou se o tom přesvědčují rokycanští ochránci přírody i široká veřejnost. Právě díky všímavosti lidí, kteří se v přírodě aktivně pohybují vyjíždějí ochranáři ...

Cílená propagace v Plzni

Silné mrazy, které již několik dnů zužují celou republiku, významně škodí i živočichům ve volné přírodě. Na svých pravidelných pochůzkách přírodou se o tom přesvědčují rokycanští ochránci přírody i široká veřejnost. Právě díky všímavosti lidí, kteří se v přírodě aktivně pohybují vyjíždějí ochranáři za záchranou zvířecích životů. Ne vždy však pomoc přijde včas a také se stává, že jde o planý poplach.
Zvláště v případě divokých kachen, volavek či labutí. Labutě v zimě velice často nehnutě odpočívají na ledu a zdá se, že jsou přimrzlé. Ale ve skutečnosti šetří energií, velice neradi se zvedají či se nechají vyplašit. "Proto než-li se obrátíte na odbornou pomoc, přesvěčte se o tom zda jsou-li skutečně přimrzlé a výjezd je nutný. Stejně tak v případě odpočívajících kachen na zamrzlé vodní ploše. Horší je to s nálezy probuzených ježků či netopýrů. Zde je na místě odborná pomoc lidí ze záchranné stanice nebo lidí, kteří jsou na tato zvířata specializována. S ježky mají lidé přece jen více zkušeností než-li s netopýry, které i v tuhé zimě často nalezneme na nezvyklých místech. V těchto případech je nutné netopýra přemístit do místnosti s pokojovou teplotou, zahřát na teplotu lidského těla nejlépe v dlani a napojit. Poté informovat nejbližší záchrannou stanici nebo odborníky, kteří se netopýry zabývají. Kontakt na ně získáte na www.ceson.org ," tvrdí šéf rokycanských ochránců přírody Pavel Moulis.
Nepříznivé klimatické podmínky jsou velkou prověrkou všech živočichů v přírodě. Proto ochránci přírody pravidelně přikrmují volně žijící živočichy. K této záslužné činnosti nabádají i nejširší veřejnost. Velkými pomocníky pro zdárné překonání tohoto nepříznivého období jsou myslivci. Ti se aktivně podílejí především na přikrmování zvěře, nicméně na své si přijde především drobné zpěvné ptactvo. Nejde však jen o přikrmování, ale i o zachování klidu v přírodě. Pokud se tedy do krásné zimní přírody vypravíte, buďte k ní ohleduplní. "Nepouštějte své psí miláčky v místech, kde by se mohla zvěř vyskytovat, např. v blízkosti houštin, rákosin a jiného přirozeného krytu. Při provozování zimních sportů – především při lyžování se držte vyznačených stop a nepouštějte se zbytečně do blízkosti remízků, kde zvěř odpočívá. Živočichové v této době jen ztěží doplňují tukové zásoby získané v době hojnosti, neboť ty pohybem či stresem rychle ubývají. Proto je nutné především v této době zachovávat v přírodě co největší klid, aby živočichové neplýtvali těžce získanou energií. Také je dobré nesměřovat své vycházky do blízkosti krmelců či zásypů. V případě pomoci s přikrmováním je velice vhodné kontaktovat buď ochránce přírody nebo myslivce, kteří tento zájem jistě ocení a pomohou dobrou radou," dodává Moulis.
Kromě zvěře v přírodě nejvíce v této době trpí dravci, sovy a ptáci vázaní na vodní plochy. Někteří z nich se letošního jara již bohužel nedočkají. Přirozenou potravu – hraboše chrání vrstva zmrzlé půdy či sněhu a tak je někdy vidíme bezradně sedět v blízkosti silnic, jak se snaží na obnažených zákopech ulovit hraboše. Občas jsou vidět i na sloupech vysokého napětí, které je lákají svým výhledem do okolí. Často však na nich mohou nalézt i smrt. Volavky občas pozorujeme na polích jak nehnutě číhají na kořist. Problémy s vysokými mrazy však mají i ostatní obyvatelé přírody. Srnčí zvěř velice často vidíme na polích jak hledá potravu. I ona velice těžko snáší vyrušování. Proto ji pozorujeme především na obrovských lánech, kde nalézá dostatek klidu a neplýtvá tak získanou energií. V každém případě to všichni zmiňovaní, a nejen oni, nemají v zimních měsících jednoduché. Celá řada jich zahyne z důvodu nedostatečného přísunu potravy. I to je daň, kterou každý živočich musí absolvovat, neboť v přírodě skutečně přežívají jen ti nejsilnější.
I přes nepřízeň počasí, které kolem nás panuje začne v brzké době v přírodě nový život. Již v průběhu února budeme svědky námluv dravců, sov i krkavců. Začnou se párkovat koroptve a uvidíme snad i první zajíčky. Je potěšitelné, že se s nimi setkáváme v poslední době stále častěji. A ač je to možná ještě předčasné nebude snad ani dlouho trvat a začneme vítat první navrátilce z jihu, ale to až se paní zima skutečně vzdá své vlády.


The Loop Jazz Club

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
ARCHIV ZPRÁV
ne 12.02.2012 17:02



0 +
 
ČNSO studio

Hlavní zprávy

 

ČEZ - Čistá energie zítřka