Buldozery, obří náklaďáky a bagry. Konec, zánik, ztráta další cenné lokality. To je víkendová bilance a výsledek pracovního nasazení firmy APB Plzeň v Koterovském lomu.
Původně 30 let nevyužívaný lom postupně zarostl a stal se stanovištěm mnoha zajímavých rostlin a volně žijících živočichů. Od roku 1997 zde ochránci přírody pravidelně monitorují hnízdění výra velkého a nedávno zpracované biologické průzkumy potvrdily, že společenství rostlin a živočichů je zde opravdu unikátní. To samé řekli s údivem geologové, botanici a entomologové. Desítky zvláště chráněných živočichů dokonce zastavily i předchozí podnikatelský záměr vybudovat ve spodní etáži lomu recyklační linku na stavební odpad. Odbor životního prostředí Magistrátu města Plzně nechal zpracovat několik biologických průzkumů a využití lomu jako skládky stavební sutě až do tohoto víkendu brzdil. "To ovšem nestačilo, jelikož nový majitel lomu, f. APB Plzeň, si s výjimkou k zásahu do vývoje zvláště chráněných živočichů hlavu rozhodně neláme. Pravděpodobně firma vsadila na své neomezené možnosti a rozhodla se věci řešit po svém. Během víkendu totiž zahájila radikální zemní práce a úpravy ve spodní, nejcennější etáži Koterovského lomu. Byla odbagrována celá spodní hrana etáže, padlo několik stovek dřevin a nejcennějších keřových porostů včetně travnatých (stepních) ploch," kinstatuje šéf Záchranné stanice živočichů v Plzni Karel Makoň. Vše bylo podle něj vykáceno, odbagrováno a přehrnuto zeminou. "To vše se děje v nejméně vhodnou dobu a v okamžiku, kdy by na lokalitě měl zahnízdit poslední v Plzni hnízdící pár výra velkého. Přesněji řečeno, momentálně na lokalitě probíhal tok výrů. Nejsmutnější na celé záležitosti je skutečnost, že se vše odehrálo těsně před tím, než měla být projednána změna územního plánu a tato lokalita vyhlášena chráněnou plochou," neskrývá Makoň rozčarování.
