Vyvěšování ptačích budek je jednou z tradičních ochranářských aktivit, do které jsou zapojeni i rokycanští ochránci přírody. Za několik let aktivní pomoci ptačím opeřencům vyvěsili přes tisíc ptačích budek pro drobné zpěvné ptactvo. Ty jsou především určeny pro sýkorky, rehky a šoupálky, ale obsadit je mohou i drobní hlodavci, netopýři či hmyz. Proto se musí pravidelně kontrolovat a po hnízdní sezóně čistit. Vzhledem k tomu, že do biologické ochrany lesa či zahrady zapojují ochranáři i nejširší veřejnost, rozhodli se v letošním roce obdarovat několik jednotlivců či subjektů vyrobenými budkami či ptačími krmítky. Ne každý je schopen si ptačí budku či krmítko vyrobit. Kromě budek či krmítek se zájemci dozvědí informace vyskytujících se ptačích druzích, ale i o nutnosti vyvěšování budek. Záměrně je tato aktivita naplánována na jarní období, neboť v této době je nejvhodnější čas na vyvěšování ptačích budek a zároveň ještě nenastala nezbytnost ukončit zimní přikrmování drobných zpěvných ptáků v zahradách.
"Byli bychom nesmírně rádi, kdyby se do těchto aktivit zapojili i zahrádkáři, neboť přítomnost opeřenců je v zahradě velice vítaná. Ptačích budek je však celá řada a je potřeba si uvědomit, jaké ptáky chceme na zahradě mít. Různé druhy ptactva mají totiž odlišné požadavky na své hnízdiště. Ať jde o velikost budky, průměr a tvar vletového otvoru nebo výšku umístění nad zemí. Nepodaří-li se nám tyto požadavky splnit, budka může zůstat neobydlena, což zcela jistě nechceme. Pokud budku umísťujeme do koruny stromů, dbáme, aby nebyla příliš kryta větvemi. Neměla by být umístěna ani nad korunou stromů nebo na přímém slunci. Nejideálnější je umístit budku do výše tří až pěti metrů. Tak jsou ptáci nejlépe chráněni před přirozenými nepřáteli. Těmi bývají v okolí lidských obydlí kočky, kuny a z ptáků strakapoudi. Ti jsou tak důmyslní, že dokáží rozšířit vletový otvor a vybrat z hnízda vajíčka nebo mláďata. Abychom tomuto nebezpečí zabránili, otvor oplechujeme, což ne vždy pomáhá. V určitých situacích se dokáže strakapoud dostat do hnízda i ze stran. Vletový otvor by měl být orientován na jih, východ či jihovýchod. Budky neumísťujeme na rušná místa, aby nebyli ptáci při svém hnízdění rušeni. Vnitřní povrch budky necháme neopracovaný, aby se mláďata mohla lépe dostat z hnízda ven. Budeme–li budku natírat, tak pochopitelně pouze z vnější strany. Chceme-li umístit v zahradě více budek, umístíme je alespoň 20 – 50 metrů od sebe. Pokud chceme mít na zahradě více budek, je vhodné pořídit budky pro různé druhy ptáků. Každý ptačí druh se cítí dobře v jiných podmínkách. Pokud chceme, aby naši budku osídlil konkrétní pták, je vhodné si zjistit předem, co daný druh potřebuje. Vyčerpávající informace najdete na www.birdlife.cz.," podává vyčerpávající informace šéf rokycanských ochránců přírody Pavel Moulis.
V rámci aktivní pomoci nejen opeřencům, ale i lidem vyrábějí rokycanští ochránci přírody i krmítka. Ty plní svoji funkci zejména v zimě, kdy se možnosti ptáků sehnat si potravu přirozenou cestou snižují v závislosti na klimatických podmínkách. Pokud si ptáci zvyknou krmítko navštěvovat, můžeme předpokládat, že se příští rok přiletí podívat znovu, zda je tam pro ně opět nachystána potrava. I přesto, že se o přikrmování opeřenců poměrně často hovoří, je dobré si připomenout některé důležité zásady. Ptáci neodmítnou různá semínka, milují zejména ta slunečnicová, pochutnají si i na maku nebo drcených ořechách či hovězím loji. Levnou variantou je nasypat do krmítka obilí, nejlépe pšenici nebo oves. Podávat můžeme i v malém množství strouhanku či ovesné vločky. V chovatelských potřebách můžeme též koupit již připravené směsi pro zimní přikrmování nebo lojové koule. Ptákům však nedáváme zbytky z kuchyně, neboť jim mohou způsobit vážné zažívací problémy. Tabu by měly být například suché těstoviny, uzeniny, slané potraviny, kynuté výrobky, dokonce i chléb.
Je sympatické, že námi vyráběné budky lze vidět i v parku na Březině či plzeňské zoologické zahradě, se kterou úzce spolupracujeme. Několik budek a krmítek je připraveno i pro mateřské a základní školy či jednotlivce, kteří o ně projeví zájem.
