Plzeňští ochránci zvířat žádají, aby lidé přestali krmit labutě na zamrzajících rybnících ve městě i okolí. Ptákům se díky snadno získané potravě nechce odletět na řeky, kde mají mnohem zdravější výživu, řekl Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů.
"Čekáme na labutě na přirozeném zimovišti na Berounce U Jiřího, ale zatím jich tam máme necelých deset," dodal. Přitom v zimě bývá na největším zimním stanovišti na Plzeňsku přes sto ptáků, hlavně labutí, ale také kormoránů, volavek, lysek a morčáků. Tam mohou lidé chodit ptáky krmit. Na plzeňském rybníku Košinář je přes 30 labutí. Pokud je lidé přestanou krmit, ptáci sami odletí, uvedl Makoň.
Podle záchranáře má labuť na zamrzlém rybníku špatný metabolismus, jako kdyby byla na suchu. "Je to těžký pták, potřebuje se pohybovat," řekl Makoň. Rohlíky, kterými je lidé krmí, jim nic nadají. Potřebují vodu z řeky, vlákninu, vodní vegetaci, trávu a listy. Na zimovišti na Berounce mají podle Makoně krmelec s výživnou potravou. Navíc na rybnících se labutě stávají snadnou kořistí predátorů, hlavně psů a lišek.
Plzeňané často telefonují záchranářům a hasičům, že je k ledu na rybníku přimrzlá labuť, většinou ale přimrzlá není. "Za poslední dva roky jsem neviděl žádnou takovou," řekl ochránce zvířat, který spravuje region od Rozvadova po Berounsko. V celé své éře zachraňoval do deseti přimrzlých kusů. Všechny ale byly nemocné, zraněné nebo měly v těle parazity. Pokud se chce člověk přesvědčit, zda je labuť přimrzlá, může ji zkusit vyplašit například sněhovou koulí.
"Pro ně je to u nás česká Afrika, tady nepřimrznou," řekl Makoň. Labutě, které údajně vydrží díky kvalitnímu opeření větší zimu než lední medvěd, jsou velmi houževnatí ptáci, původem z Finska, Norska a Ruska.
Na plzeňské zimoviště ptáků k Jiřímu vede naučná stezka, na níž jsou informační tabulky o zimujícím ptactvu. Lidé, kteří chtějí labutě nakrmit, si tam mohou udělat výlet, dodal Makoň.
