Vše začalo 16. dubna 2012 ráno v Postřekově u Domažlic pod 15m vysokým příhradníkovým stožárem s umělou hnízdní podložkou pro čápa bílého.
Když ráno šla paní učitelka z místní základní školy do práce, všimla si v trávě pod čapím hnízdem většího bílého vejce. Jelikož učí přírodopis, vejce sebrala a odnesla ho ukázat dětem do školy.
To, že bylo čapí vejce v době obsazování hnízdišt mimo hnízdo, není nic neobvyklého. Čápi o atraktivní hnízdiště bojují, neustále se handrkují a vyhazují si z hnízda mláďata i vejce. Je to jejich přirozené chování a v přírodě se prostě úspěšně rozmnožuje vždy jen ten nejlepší a nejsilnější.
"Co však je tak trochu záhadou je skutečnost, že vejce přežilo pád z 15m výšky a při dopadu na zem se nerozbilo! Možná ani to by nebylo zas až tak velkou záhadou, kdyby se ale pak z tohoto vejce 18.5. 2012 nevylíhlo čapí mládě," popisuje šéf plzeňských zvířecích záchranářů Karel Makoň.
To už ale předbíháme událostem a musíme se vrátit na začátek.
Když paní učitelka přinesla nalezené vejce do školy, někoho napadlo, že by bylo dobré zavolat do plzeňské záchranné stanice a celou událost nahlásit. Mimo jiné, ten samý případ se stal v Postřekově i v roce 2011, ale to se z něj nic nevylíhlo. I proto jsem pro vejce raději hned jel a přímo na místě si prověřil některé nesrovnalosti.
Dvakrát po sobě spadne v Postřekově čapí vejce z hnízda? Žuchne z 15 metrů na trávník a nerozbije se? To není možné, v tom musí být nějaká kulišárna ! Někdo si z nás dělá srandu, vyleze na stožár sundá vejce a nechá ho ležet dole. Následně se pak baví, jak všichni lítáme a řešíme onu záhadu.
"Už na první pohled bylo vidět, že je vejce čerstvě snesené, bělounké a čisté. Napadlo mě, že nemůže být ještě nasezené a že by bylo dobré ho odvézt kolegovi Vlastimilu Voráčkovi do líhně. I kdyby nic, tak se alespoň ujistím, že vejce bylo oplozené a že je opravdu čápa. Jaké však bylo moje překvapení, když koncem dubna Vlastimil Voráček volal a hlásil, že vejce opravdu žije. Doslova řekl „ Neumím si to vysvětlit. Už jen to, že se při pádu z tak velké výšky nerozbilo, dál je také divné, že se v něm ale ani při pádu neutrhl zárodek. Opravdu záhada!," líčí Makoň.
Přesněji řečeno, do 2. května 2012 byli všichni přesvědčeni, že vejce musel z hnízda v Postřekově někdo úmyslně sundat. Nikdo nevěřil tomu, že by vejce pád přežilo až do doby, než zatelefonoval nic netušící kolega František Pojer. Ten 2.5. 2012 kontroloval hnízda čápů černých na Tachovsku a rovněž nalezl pod jedním z nich vyhozené čapí vejce. Tentokrát se však jednalo o vejce čápa černého a bylo nalezeno pod hnízdem na umělé hnízdní podložce ve výšce 13,5m nad zemí ! Ten samý nález i scénář, ta samá záhada!
Na druhou stranu předpoklad, že by někdo lezl na obrovský modřín uprostřed lesa 50 km od Postřekova aby sundal jedno vejce černého čápa a nechal ho pak ležet pod hnízdem, je na 99% nereálný !" Dohodli jsme se, že kolega Pojer také odveze vejce do líhně Vlastimila Voráčka a všichni momentálně s napětím čekáme, co bude," pokračuje Makoň.
