I přesto, že je letošní zima pro obyvatele přírody celkem příznivá, na nedostatek práce si rokycanští ochránci přírody rozhodně stěžovat nemohou. Kromě administrativy se věnují především záchranářské činnosti, neboť i v tomto období se do nesnází dostává celá řada volně žijících živočichů.
Kromě běžných případů se řeší v terénu i ty kuriózní. Patří k nim i případ zraněné káně lesní, které srazilo rychle projíždějící auto na dálnici v blízkosti obce Cerhovice. Na tom by jistě nebylo nic zajímavého, kdyby evidentně zraněné káně neodběhlo do suché staré trávy poměrně velké rozlohy. "Takto nám byla podána informace dálniční policií, kterou vyrozuměl spěchající řidič. Ještě stačil zhruba popsat místo a již uháněl ke krajské metropoli Plzni. Vzhledem k tomu, že okolí dálnice důvěrně známe, bylo nám předem jasné, že najít zraněné káně nebude vůbec jednoduché. Naštěstí máme v naší nelehké práci účinného čtyřnohého pomocníka. Je jím německý krátkosrstý ohař Nord z Českého lesa, který svým „vynikajícím„ nosem již nalezl nejednoho zraněného živočicha, který by byl za normálních okolností odkázán k úhynu hladem či by se stal kořistí predátora. A nezklamal ani nyní," líčí šéf rokycanských ochránců přírody Pavel Moulis.
Po půlhodině pátrání pes bezchybně označil zraněné káně, které ochranáři poté pomocí podběráku odchytili a převezli k veterinárnímu ošetření a následně do záchranného centra ve Švermově ulici v Rokycanech. I přes počáteční obavy o život káněte se vše jeví velice dobře. Káně zřejmě bylo pouze otřesené bez vážnějších zranění, nicméně si ještě několik dní pobude v našem zařízení a bude-li to jen trochu možně vrátí se v brzké době zpět do volné přírody.
Rokycanští ochránci přírody tak mají při své zajímavé a náročné činnosti neocenitelného pomocníka, který je schopen vyhledat zraněné živočichy. I v oblasti lovecké kynologie se tedy nabízí další možnost spolupráce mezi myslivci a ochránci přírody, neboť lovecký pes je účinným pomocníkem člověka již hezkou řádku let. Už v nejstarších dobách pes člověka doprovázel. Nejprve to byly různě početné skupiny psů, ze kterých se různým křížením dospělo až do dnešní podoby psích krasavců. Díky cílevědomé práci chovatelů vzniklo dnešních několik nejdůležitějších skupin loveckých psů – slídiči, honiči, barváři, norníci a ohaři, kteří dnes patří k nejpočetnější skupině loveckých psů. Tito nepostradatelní pomocníci člověka jsou nejvyšší mezi loveckými psy, krátce obdélníkového až čtvercového těla. Hlava je přiměřeně dlouhá. Dělíme na dvě velké skupiny – ohaře kontinentální – vyskytují se v krátkosrsté, dlouhosrsté a hrubosrsté formě a ohaře anglické vyskytující se v krátkosrsté a dlouhosrsté formě. "Ohaře můžeme používat na všechny běžné práce, tj. při hledání a vystavování v polích, vyhánění z houštin či rákosí, při přinášení či stopování – práci při sledování zraněného živočicha. Díky svým vynikajícím kvalitám, které jsou dány nejen výcvikem, ale především vrozenými vlastnostmi si právem získal označení všestranný pes, který si získal i nás."
