Města a obce v Plzeňském kraji, jež v srpnu 2002 postihly nebývalé záplavy, provedly za minulých pět let nejnutnější protipovodňová opatření za stovky milionů korun. Většina starostů ale tvrdí, že podobná voda by jim znovu napáchala značné škody. Kraj i radnice tak aktualizují protipovodňová opatření, projektují, shánějí peníze a spoléhají hlavně na EU. Pouze Švihov na Klatovsku, nejvíce postižený velkou vodu, loni dokončil veškeré úpravy, jež mu doporučila studie Hydroprojektu. Taková voda jako před pěti lety už by město neměla překvapit, řekl starosta Švihova Václav Petrus.
"Gró protipovodňových opatření v kraji bylo provedeno," řekl krajský radní pro životní prostředí Boris Kreuzberg. Další vycházejí z lokálních povodní, které byly v regionu například v roce 2005 a loni. Radní nedávno schválili aktualizaci plánu protipovodňových staveb, jejž budou mít do podzimu. Postižené obce se jím mají řídit v investičních záměrech. Jde zejména o záplavové zóny, kde podle novely vodního zákona nemohou nic stavět. Obce kolem řeky Otavy, například Dlouhá Ves, ale také investoři v Plzni podél Mže a Úslavy, proti tomu protestují.
Kraj dotuje menší protipovodňové stavby z grantů, podporuje žádosti obcí na ministerstva. "Doufáme také, že budou tato opatření v některém z operačních programů EU," dodal Kreuzberg.
Švihov, kde velká voda v roce 2002 vyplavila 65 domů, vložil do úprav 45 milionů korun, z toho deset milionů korun ze své kasy a sedm milionů z povodňové sbírky. Z darů od obcí, firem a lidí tehdy získal 12,5 milionu korun, z nichž 5,5 milionu Kč rozdal lidem z domů, kde bylo až 180 cm vody. "Zbývá opravit staré stavidlo u náhonu hradu za 200.000 korun," řekl starosta města s 1240 obyvateli Václav Petrus.
Nejvíce peněz, 20 milionů Kč, stál most na hlavním tahu Plzeň-Klatovy, 11 milionů most na silnici do města. Radnice dále postavila 500 metrů hrází a loni 150 metrů dlouhou dvoumetrovou zeď za vodním hradem. Povodně přispěly k tomu, že si mohl Švihov vybudovat čistírnu a část kanalizace za 65 milionů korun, na niž EU dala 49 milionů korun.
Plzeň, kde velká voda napáchala před pěti lety škody za stovky milionů korun, zatím na zásadní opatření čeká. Příští rok chystá na Mži investici za 100 milionů korun. Jde o napřímení ramene a vybudování suchého koryta pod železničním mostem na Jateční ulici. Měly by ochránit Roudnou, městskou část u centra Plzně, která je při každém zvýšení hladin Mže, Radbuzy a Berounky nejvíce postižena záplavami. Podle náměstka primátora Petra Náhlíka má smysl stavět vždy jen s Povodím.
Řádná manipulace na přehradních nádržích Hracholusky na Mži a v Českém údolí na Radbuze zabrání velkým problémům. "Nejnebezpečnějším tokem je Úslava, která má krátké a mělké povodí a žádná přehrada tam není," řekl Náhlík. Povodí už tam vložilo desítky milionů Kč.
Plzni také pomáhá povodňový model, podle něhož se radnice rozhoduje, kde nepovolí stavby. "Lidem už otrnulo a rádi by stavěli v zátopových zónách," řekl náměstek Jiří Uhlík. Radnice nechce posuzovat každou stavbu a zadala zpracování povodňového modelu pro všechny pasivní zóny.
Město provedlo několik opatření za zhruba 100 milionů korun. Obnovilo kanalizační stoky, pod Roudnou odstranilo val, zvýšilo hráz u čistírny a odstranilo některé překážky v toku - lávku na Vejprnickém potoku a na Úslavě v Lobzích. V dlouhodobém plánu má osm projektů za 600 milionů Kč. Na Roudné by měla vyrůst dvoukilometrová hráz. Další projekty mají ochránit centrum na obou březích Radbuzy, území na břehu Úslavy v Koterově, levý břeh Radbuzy v Malostranské ulici a břeh při Mži u Roosveltova mostu.
Největším protipovodňovým opatřením v Klatovech je nynější obnova kanalizace v 25 ulicích za 630 milionů korun. "Odvede více splaškové i případné velké vody," řekl místostarosta Jan Vrána. Povodí regenerovalo břehy v Tajanově a části Kalu, radnice už provedla úpravu koryta a břehů Drnového potoka před Luby a u domova dětí za desítky milionů korun. "Budeme dále opravovat koryta potoků, budovat zádržné nádrže v krajině za stovky milionů, které bychom chtěli získat z EU," dodal.
V Rokycanech, kde byla stejně velká voda také v roce 2005, je největším problémem úprava koryt potoků Padrťského a Boreckého. "Projektuje se úsek od mostu v Soukenické ulici k mostu v Litohlavské ulici, mezi nimiž je soutok potoků," řekl místostarosta Jaroslav Mráz. Za 200 milionů korun tam chce Povodí vybudovat ochranné valy a rozlévací plochy. Projekt sází na evropské peníze. Povodí už vyčistilo koryta obou potoků, radnice dokončí do října opravu hráze Boreckého rybníka, na niž získalo 20 milionů Kč od státu. Dalších 40 milionů chce na odbahnění.
Tachov neměl v roce 2002 zásadní problémy s velkou vodou. Podle starosty Ladislava Macáka to bylo díky výborné spolupráci s hrázným na přehradě Lučina nad městem. "Má úžasný čuch a ví přesně, kdy má začít odpouštět," řekl starosta. Radnice připravuje navýšení protipovodňového valu u řeky Mže od náměstí ke klášteru. Na 800 metrech mají vzniknout procházkové trasy. Soukromníci zatím nechtějí prodat pozemky, dodal.
Domažlice byly postiženy minimálně, naopak loni v červenci se rozlila Zubřina a voda byla až na okraji historické části. "Město zadalo projekt zkapacitnění toku v centru," uvedl místostarosta Pavel Wolf. Radnice se dohodla s farmáři, aby podél toku pěstovali jiné plodiny, stanovila podmínky pro překážky v toku. Za desítky milionů korun rozšíří a vyzdí úzké koryto a pod Chodským hradem vybuduje hráze.
