Problémy s prosazením sebe sama, příliš silná, nebo naopak slabá potřeba přijetí ve skupině a slabý základ pro další vývoj: to jsou tři nejčastější důvody, proč 20 až 25 procent šestiletých dětí není připraveno usednout do školních lavic. Vyplývá to z analýzy vzorku téměř 4000 předškoláků, kterou zpracovala společnost DAP Services, provozovatel odborného diagnostického serveru Mateřinky.eu.
„Mámo, máme doma blbce!,“ taková silná slova mohou padnout v českých domácnostech, pokud potomek neuspěje u zápisu do školy. Ve většině případů je však kritika inteligenčního potenciálu dítěte naprosto neoprávněná a kontraproduktivní: „Úspěch u zápisu s inteligencí souvisí minimálně. Jakékoli negativní hodnocení neúspěchu navíc může vést k tomu, že dítě bude školu a priori odmítat. Za neúspěchem předškoláků většinou stojí jiné faktory než inteligence, například problémy s prosazování jejich individuality,“ upozorňuje psycholog Jiří Šimonek.
Z analýzy diagnostického serveru Mateřinky.eu (www.materinky.eu), jejž provozuje společnost DAP Services, vyplývá, že nejvíce předškoláků (téměř 26 %) má problémy se zmíněným prosazováním individuality. „Škodlivé jsou přitom oba extrémy. Dítě s příliš slabou, ale i příliš silnou potřebou sebeprosazení se bude odlišovat od projevů svých vrstevníků a narážet na nepochopení,“ říká Jiří Šimonek, promovaný psycholog a autor diagnostické metody, kterou server Mateřinky.eu používá.
K zápisu do prvních tříd každoročně přijde okolo 16 500 dětí: „Přibližně pětina z nich však zůstane doma o rok déle a na základní školu nastupuje až v sedmi letech,“ říká Věra Veitová z diagnostického serveru Mateřinky.eu (www.materinky.eu). Analýza vychází z výsledků testů 3772 dětí v průměrném věku 5,6 roku. Patentovanou metodou barevné diagnostiky (více o metodě viz box) vyvinula společnost DAP Services.
Pětiletí by do školy měli nastupovat jen výjimečně
Pro úspěšný nástup do školy je zásadní sociální zralost dítěte, nikoli inteligenční kvocient. Ten může být i neobyčejně vysoký, a přesto dítě nemusí být připravené, pětileté děti proto do školy patří jen výjimečně. „Největším rizikem pro další vývoj dítěte jsou příliš ambiciózní rodiče, kteří chtějí sobě i světu dokázat, že mají nadprůměrně inteligentní dítě. Mimořádně nadaných dětí jsou v populaci přibližně 4 procenta a jejich talent se zpravidla objevuje až v pozdějším věku a vždy musí být podtržen velice tvrdou prací,“ vysvětluje Jiří Šimonek.
S přijetím v blízké skupině, tedy skupinou žáků (třídou), se potýká zhruba 20 procent předškoláků. „Pokud dítě necítí potřebu být ve skupině s dalšími dětmi, bude působit divně a může to ohrozit celý proces jeho vzdělávání. Naopak dítě přímo závislé na ostatních nebude jednat samostatně a bez kolektivu se nic nenaučí,“ konstatuje Jiří Šimonek.
Vůbec nejdůležitějším předpokladem pro úspěšný nástup dítěte na základní školu je jeho zralost, takzvaný základ. Jde o souhrn sociálních i intelektových dovedností, který si dítě vytváří v rodině prakticky už od narození. „Potíže v této oblasti má jen něco málo přes 3 procenta předškoláků, ale pokud je problém tady, je to zásadní překážka úspěšného rozvoje. Dítě se slabým základem bude vybočovat z normality, která je školou vyžadována, a prakticky není schopné na školu nastoupit bez problémů,“ dodává Jiří Šimonek.
Předčasný nástup do školy, ale i zbytečný odklad mohou dítě poškodit
Skutečnost, že šestileté dítě u zápisu projde, však automaticky není zárukou toho, že je na školu připravené a bude v ní dobře prospívat. Naopak, i mimořádně nadané dítě může u zápisu „pohořet“. Konečné rozhodnutí tak zůstává na rodičích. „Období mezi pátým a sedmým rokem je pro rodiče velmi těžké, dítě má svůj vlastní svět a často se stává, že ani rodič do něj není schopen nahlédnout,“ říká Jiří Šimonek.
Přitom správné načasování začátku povinné školní docházky je velmi důležité – předčasný nástup, ale i zbytečný odklad mohou osobnost dítěte dlouhodobě, nebo dokonce trvale negativně poznamenat. „Jednou z možností, které rodičům rozhodování usnadní je dítě otestovat u kvalifikovaného psychologa,“ doporučuje Jiří Šimonek.
Pokud rodiče nemají čas na návštěvu psychologa či vhodný v blízkém okolí není, mohou vyzkoušet současnou novinku: test Budu školákem, který je k dispozici na zmiňovaných stránkách www.materinky.eu. Z obdobných dlouhodobých testů čerpají výše uvedená zjištění společnosti DAP Services, která je provozovatelem serveru. „Jde o jednoduchý a dostupný způsob, který nebude stresovat dítě ani rodiče. Do testu jsme vložili naše dvacetileté zkušenosti z dětské psychologie,“ dodává Šimonek.
Test Budu školákem může sloužit i jako podklad k žádosti o odklad
Test Budu školákem funguje na základě barvově-slovních asociací. „Dítě formou hry reaguje na slova pomocí barev a ke každému ze 48 pojmů, jako je například Já, vybere tři z osmi barevných balonků,“ vysvětluje Jiří Šimonek. Výsledek testu je rodičům k dispozici obratem a ve srozumitelné podobě – slabé stránky dítěte jsou označeny červeným puntíkem a silné zeleným.
„Pokud převažují červené puntíky, je namístě zvážit odklad školní docházky a výsledek testu případně konzultovat s některým z odborníků spolupracujících na projektu Mateřinky.eu,“ doporučuje Šimonek. Konzultanty jsou většinou pracovníci pedagogicko-psychologických poraden nebo psychologové. „Mají oprávnění vystavit doporučení, které rodiče musí k žádosti o odklad školní docházky předložit,“ uzavřel Jiří Šimonek, promovaný psycholog a autor diagnostické metody, kterou server Mateřinky.eu používá. Test stojí 198 korun včetně DPH a výsledky obdrží rodiče automaticky e-mailem.
