Na plzeňské radnici u pamětních desek 17. belgického střeleckého praporu a 16. US pěší divize se dnes dopoledne uskutečnila vzpomínková akce. Slavnostní akt začal českou, americkou a belgickou hymnou. Následoval krátký projev náměstka primátora města Plzně Vladimíra Duchka, v němž vzpomenul hrdinství mužů belgického střeleckého praporu, kteří spolu s ostatními spojenci přinesli před šedesáti lety do Plzně svobodu. S údivem také poznamenal, jak mohl ve vzdělané a kultivované Evropě nastat takový naprostý rozvrat civilizace. Na závěr své řeči se pokusil najít zdůvodnění: „Myslím, že je to tím, že politické elity rády zavírají oči před vzrůstem moci různých teroristů, myslím, že je to i snahou vyjednávat s teroristy, jejichž jediným zájmem je rozvrátit naši civilizaci.“ Odkaz mužů, kteří položili své životy za osvobození naší vlasti, je podle náměstka primátora Plzně Vladimíra Duchka následující: „Civilizace, která rezignuje na vlastní obranu se zbraní v ruce, je odsouzena k zániku.“
Vzpomínkový akt pak pokračoval řečí belgického veterána Georgese Rensonneta, který poděkoval za pozvání a přijetí v Plzni. Vzpomenul na ty, kteří obětovali své životy za svobodu.
Erik Peterson pak promluvil za americké vojenské veterány. Konstatoval, že pamětní deska připomínající padlé americké a belgické vojáky v dobách totality ze zdi radnice zmizela. Zároveň projevil radost, že deska byla po pádu železné opony znovu restaurována a odhalena za účasti bývalé velvyslankyně USA v České republice Shirley T. Blackové a tehdejšího prezidenta ČR Václava Havla.
S krátkým projevem pak vystoupil Leo Dean Hymas, kterému bylo devatenáct let, když se jako americký voják účastnil bojů proti nacistům. „Pro mě to byla ta nejtěžší věc, jakou jsem v životě udělal. Zároveň ale nejlepší, co jsem kdy udělal,“ řekl .
Následoval pietní akt, při němž statutární zástupci belgického království, belgických a amerických veteránů, města Plzně a belgického Liege položili k pamětním deskám věnce a květiny.
