Planou na Tachovsku začne od října vytápět kotelna na slámu z obilí, která zajistí dlouhodobé dodávky farmářům z okruhu do deseti kilometrů. Město už odstavilo oba uhelné kotle, které vytápěly sídliště, kde žije polovina obyvatel. Investice za 45 milionů korun, na níž získalo město 85 procent peněz od státu, výrazně zlepší životní podmínky v Plané. Cenu tepla ale nijak nezvýší. Řekl to starosta pětitisícového města Karel Vrzala.
Dva kotle o celkovém výkonu téměř čtyři megawatty staví a bude minimálně deset let provozovat brněnská Tenza, která si také sama zajistí ekologické palivo. Zájem o stavbu a provoz kotelny mělo 15 firem.
"Cena tepla poroste pouze o inflaci," uvedl Vrzala. Nyní platí občané 340 korun za gigajoule, což je mírně pod průměrem Plzeňského kraje.
Dva kotle, každý o výkonu 1,8 MW, spálí za rok 1300 tun slámy a 4500 tun kůry a štěpky. Jeden bude na odpad z obilí, druhý na zbytky z pil a lesů.
Teplou vodu pro sídliště ohřívá nyní záložní plynový kotel o výkonu 1,9 megawattu, který podle starosty plně postačuje. Výhledově bude sloužit pouze jako zdroj pro pokrytí zimních energetických špiček.
Planá nahradí 17 let staré kotle na uhelný prach. Podle starosty se v roce 1998 změnila norma na exhalace. Radnice musela přejít na ořech, čímž se zvýšily spalovací teploty o 300 stupňů Celsia a začaly problémy s vypalováním a účinností kotlů. Navíc nebyly náhradní díly, uvedl Vrzala. Podle něj město vybralo složitější cestu než pouhou obnovu uhelných kotlů.
Díky spalování slámy, dřevního odpadu a výhledově i jiných zemědělských plodin se vytvářejí pracovní místa a peníze zůstávají v regionu. Navíc nejsme limitováni cenou a problémy plynovodů, dodal starosta.
