Plzeň zřejmě prodá 95 procent podílu v městské spalovně nebezpečného odpadu s kapacitou 2400 tun ročně. Z desetiletého provozu trvale ztrátové Spalovny odpadu Plzeň s.r.o. neplynou do kasy města žádné peníze, navíc zařízení nutně potřebuje modernizaci za 15 milionů korun.
"Majetková komise radnice připravuje tři varianty osudu spalovny, mezi nimiž je prodej," řekl ČTK ekonomický náměstek primátora Vladimír Duchek.
Rada i zastupitelé rozhodnou do konce roku. Prodejní cena spalovny na 8500 metrech čtverečních pozemku se má pohybovat v řádu jednotek milionů korun. "Nebude to významný přínos do kasy," uvedl Duchek.
První variantou je ponechání spalovny v majetku města a obměna její zastaralé technologie, což většina zástupců města odmítá. "Představovalo by to investice nejméně 15 milionů korun do tří let," uvedl náměstek. Druhou možností je propojit spalovnu s Plzeňskou teplárenskou. Městská teplárna, která od ledna 2004 spravuje největší krajskou skládku odpadu v Chotíkově u Plzně, to ale podle Duchka odmítla z důvodů technologických i finančních.
Spalovna je od roku 2000 pronajata společnosti T.O.P. EKO s.r.o. Plzeň, která provozuje sousední areál výroby oken a dveří. Firma má na spalovnu předkupní právo a o koupi spalovny má zájem.
Radnice sice na provoz nevyužité spalovny nedoplácí, ale před devíti lety musela uhradit půjčku na nákup technologie v řádu desítek milionů korun, za kterou se zaručila původnímu investorovi, jehož záměr ztroskotal na nedostatku odpadu. "Na tuto chybu město doplácí dodnes a výhodnější bude podíl prodat," uvedl Duchek.
Nevyužitá spalovna nebezpečných odpadů, jediná v Plzeňském a Karlovarském kraji, likviduje odpady ze zdravotnických zařízení a
tuhých i tekutých průmyslových odpadů. Může likvidovat léky i zvláště nebezpečné odpady, neboť spalovací teplota dosahuje až 1000 stupňů. Tepelná energie spalin je využívána na vytápění vedlejšího provozu dřevovýroby a při sušení řeziva.
Roční ztráty zařízení se pohybují od jednoho do dvou milionů korun. Spalovna letos investovala čtyři miliony korun do zařízení na kontinuální měření emisí, 1,4 milionu Kč dostala od EU.
