Plzeň se snaží prosadit přes Svaz měst a obcí (SMO), aby byl rozvoj MHD jednou z priorit v dotačních programech EU pro léta 2007 až 2013. ČR zatím podporu této oblasti nenárokuje a z dopravy žádá dotovat pouze velké stavby typů koridorů, dálnic, silnic a nádraží. "Zbývají tak měsíc dva, ale snažíme se," řekl primátor Miroslav Kalous.
Předseda SMO a europoslanec Oldřich Vlasák věří, že se akce devíti velkých měst, zejména stavby tratí a vozoven, podaří prosadit do programu Doprava. Vedení ministerstva dopravy, které podle něj na rozvoj MHD pozapomnělo a se samosprávami nekomunikovalo, s projekty nakonec souhlasí.
Akce mají podporu ministra pro místní rozvoj, krajů i Evropské komise. "Úředníci je nyní zařazují do šesté priority a zároveň kontrolují, zda se nepřekrývají s programem ministerstva životního prostředí, který bude podporovat trolejbusové tratě," uvedl Vlasák. Problémem je, že ministerstva nyní nepracují. SMO bude s jejich vedeními jednat koncem prázdnin.
Na investicích do MHD závisí podle Kalouse rozvoj regionálních center jako jsou Brno, Ostrava, Plzeň či Kladno. "Tato města jsou v oblastech školství, kultury a sportu spádová pro velký počet obcí, které využívají jejich služeb," uvedl. Přirozená centra přitom dlouhodobě hradí rozvoj MHD ze svého.
Plzeň získává na nákupy vozidel ze státní kasy každoročně několik milionů korun, na rozvoj infrastruktury hromadné dopravy však z centrálních ani krajských dotací nedostává ani korunu. Podle Kalouse jsou přitom tratě i technické základny dopravních podniků často v žalostném stavu.
Sama Plzeň má připraveno šest staveb za 3,2 miliardy korun, které by chtěla podpořit evropskými zdroji. Prioritou je vybudování tramvajové trati do nedostatečně dopravně obsloužené průmyslové zóny Borská pole. "Tramvajová trať je investice v řádu stovek milionů korun. To si nemůžeme dovolit platit z vlastních zdrojů nebo úvěrů," řekl primátor.
Podle Vlasáka je reálné získat pro města typu Plzně, Hradec Králové, Brna a Plzně 65 až 85 procent nákladů staveb, celkem 8,5 miliardy korun.
V roce 1990 činil vnitřní dluh městské dopravy v Plzni zhruba 4,5 miliardy korun. Do letošního roku se snížil na polovinu. To znamená, že Plzeň investovala, zejména do oprav tratí a nákupu vozidel MHD, více než dvě miliardy korun. "Moc nových tratí se ale nestavělo," dodal Kalous.
Město už ukončilo prodej tisíců městských bytů a pozemků investorům. Jeho rozpočet na každoroční investice se tak troj- až dvojnásobně ztenčil na současných 400 až 500 milionů. Tyto peníze ale nemohou jít pouze do dopravy. Hlásí se o ně také školy, městské domy, sportoviště a kultura.
Dokončený projekt Zkvalitnění MHD v Plzni za tři miliardy zahájí Plzeň pouze v případě, pokud je podpoří evropské peníze. Vedle tramvaje na Borská pole preferuje primátor výstavbu vozovny a opraven vozů MHD ve stejné lokalitě za 860 milionů korun. Právě dopravní obsluha Borských polí a sousedního komplexu Západočeské univerzity, kam dnes jezdí do práce, školy a za nákupy tisíce lidí, patří nyní mezi hlavní priority města.
Dalším problémem Plzně je malá dopravní obslužnost nově vzniklého sídliště Sylván i sousedních Vinic. Situaci v MHD také značně komplikuje nevyhovující stav tramvajové vozovny Slovany, jejíž přestavba má stát miliardu korun. Ve fázi studií je ještě stavba trolejbusové tratě na Borská pole a trolejbusu na Vinice. Tramvajová trať Bory-ZČU-Skvrňany je odhadnuta na 400 milionů Kč, trolejbusová trať Borská pole-Němejcova-Panasonic na 122 milionů a trolejbusu z centra na Vinice 110 milionů korun. K tomu je nutné koupit trolejbusy a tramvaje za více než 700 milionů korun.
