Zástupci Střední průmyslové školy strojnické v Plzni Jakub Čejka a Ladislav Slavík se stali českými učňovskými mistry v oboru dřevomodelář. V rámci soutěže odborných dovedností Modelář 2011, jejíž 10. ročník se konal od minulé středy do pátku v Plzni, obsadili první a druhé místo a tedy i prvenství v soutěži škol. Ty jsou v České republice s tímto oborem čtyři. Kromě plzeňské jsou všechny na Moravě.
„Každá škola měla vlastní kolo, z kterého nominovala dva žáky. V Plzni měli dva dny praktickou zkoušku, kdy museli vyrobit konkrétní model zhruba o velikosti 150 milimetrů. Poslední den dělali testy z teoretických znalostí. Výsledky hodnotila porota složená ze zástupců modelářských firem,“ říká učitel odborných předmětů při SPŠS v Plzni Martin Škoula. Připomíná, že v praktické části se hodnotí čistota provedení a přesnost práce. Ta se u modelářů požaduje až na desetiny milimetru.
Dřevomodeláři se samozřejmě v praxi nezabývají lepením modelů letadýlek a podobně. Ze dřeva vyrábějí přesné modely odlitků pro potřeby strojírenských firem. Dřevěný model totiž slouží k výrobě formy právě k pozdějšímu odlévání kovových dílů, například pro energetická zařízení nebo i lodní motory. Dle velikosti odlitku tak mají některé modely velikost několika centimetrů a jiné hmotnost třeba i několik tun.
Firem, které se na Plzeňsku zabývají výrobou takových modelů, je zhruba pět. Největší je součástí bývalých škodováckých hutí, dnes firmy Pilsen Steel. Protože ale modeláři patří odborně i řemeslně k nejlépe vybaveným obráběčům dřeva, mohou se po vyučení uplatnit i jako truhláři.
„Když pak mají i umělecké cítění, chodí třeba i do Německa k firmám renovujícím starý nábytek. Samozřejmě si ale mohou po vyučení dodělat nástavbu s maturitou a jít i na vysokou školu, což bývá nejčastěji obor slévárenství a metalurgie,“ doplňuje Škoula.
I když je využití dřevomodelářů široké, zájem uchazečů o obor klesá. Škola má teď ve třetím ročníku osm žáků, v druhém pět, ale do prvního v září nenastoupil nikdo. „O tom, že budu dělat tuhle školu, jsem věděl už od mala. Děda pracoval se dřevem, táta byl modelář a máme doma dílnu, kde se pořád pohybuji. Práce se dřevem mě baví. Je to příjemný materiál. Výrobky z něj jsou praktické i estetické,“ říká učňovský mistr Jakub Čejka. Ten chce po vyučení pokračovat nástavbou. Uvažuje také o vysoké. „Chtěl bych kombinovat práci se dřevem, ale být třeba i konstrukční inženýr nebo technolog výroby,“ doplňuje.
Strojnická průmyslovka loni oslavila 125leté výročí založení. Učňovské obory jsou její součástí od roku 1999, kdy došlo ke sloučení se škodováckým Středním odborným učilištěm.
