Projekt, navržený architektonickou a projekční kanceláří HELIKA, a.s., vychází z původního návrhu portugalské architektonické kanceláře Lda Manuel Graça Dias & Egas José Vieira Arquitectos, která se stala vítězem architektonické soutěže vyhlášené městem Plzeň. Architekti z kanceláře HELIKA vítězný návrh ve spolupráci s portugalskými architekty upravili podle požadavků města; šlo především o snížení finančních nákladů. Do nového divadla se přestěhují muzikálová a činoherní představení, jeho součástí bude také divadelní restaurace a kavárna. HELIKA bude na projektu spolupracovat s plzeňskou inženýrskou společností Ingem. Město do konce roku připraví podmínky soutěže na výběr generálního dodavatele, který by měl být vybrán v průběhu roku 2012.
O stavbě nového divadla se v Plzni mluví již od 90. let 20. století. Představený projekt je vyvrcholením několikaleté snahy o její realizaci. „Jsem ráda, že se návrh podařilo dokončit. Podle mého názoru bude nové divadlo další jedinečnou dominantou našeho města. Byla bych ráda, kdyby se stalo symbolickým dárkem dalším generacím, kterým by mělo sloužit,“ přeje si náměstkyně primátora JUDr. Marcela Krejsová. „Jedná se o jednu z největších investičních akcí, kterou v rámci kandidatury města na titul Evropské hlavní město kultury 2015 připravujeme,“ dodává.
Novostavba městského divadla v Plzni uzavře ze severozápadní strany nedokončený městský blok, který se nachází mezi ulicemi Pobřežní, Jízdeckou, Palackého náměstím a ulicí Sady Pětatřicátníků. „Uzavření a dokončení městského bloku v těsném sousedství historického jádra města bylo hlavním cílem urbanistického záměru návrhu“, uvedl Akad. arch. Vladimír Kružík ze společnosti HELIKA. Dokončený blok bude přibližně ve svém středu rozdělen pěší komunikací spojující Pobřežní ulici s Palackého náměstím.
Projekt divadla se skládá ze dvou vzájemně funkčně a stavebně propojených objektů – provozní budovy a vlastní budovy divadla. Provozní budova slouží jako bariéra chránící hlavní divadelní budovu. Členění divadla na provozní a divadelní budovu odpovídá provozní logice funkčního schématu objektu, jehož podoba vznikla i na základě zkušeností samotných divadelníků s běžným chodem scény.
V 5podlažní provozní budově se nachází především divadelní zázemí – kanceláře divadla, šatny uměleckých souborů a šatny technického personálu. S divadelní budovou je provozní budova spojena můstky ve všech podlažích (2. – 5. patro), které slouží členům uměleckých souborů pro přístup ke scéně a zkušebnám a technickému personálu pro obsluhu divadelní techniky umístěné na lávkách nad jevištěm a hledištěm. Můstky jsou koncipovány rovněž jako únikové požární cesty a umožňují také přístup přímo do prostor hlavního foyeru.
Vlastní divadelní budova pojme dva divadelní sály – velký sál s hledištěm pro cca 500 diváků a menší studiovou scénu pro přibližně 200 diváků. Vstupy do jednotlivých sálů jsou situovány do protilehlých konců budovy, aby byl zajištěn plynulý příchod návštěvníků na představení. V suterénu (1. podzemní podlaží) a mezaninu divadelní budovy je umístěné skladové zázemí obou scén, sklady rekvizit, technologické místnosti a prostory vymezené pro zázemí orchestru a sboru (zkušebna, nahrávací studio, sklady nástrojů, šatny členů orchestru apod.), 1. patro je určené pro zajištění zásobování objektu, zde se nachází krytý zásobovací dvůr. 2. patro pojme studiovou scénu, ve 3. patře je umístěno hlavní foyer divadla a hlavní divadelní sál, ve 4. patře provozy divadelního personálu (umělců, místnosti korepetic) a technického personálu a poslední, 5. podlaží je vyhrazeno pro zkušebny souborů činohry, opery, muzikálu a baletu.
Záměrem architektonického návrhu je nechat projevit účel a funkci obou budov a jejich částí také navenek, to se projevuje na použitých materiálech a na řešení fasád. Fasády obou budov, byť každá z nich plní rozdílnou funkci, spojuje do jednoho kompozičního celku převažující materiál, kterým je podhledový beton. Materiály, které budou pro stavbu použity, chrání vnitřní prostory divadla před nežádoucími vlivy okolí, zejména před nadměrným hlukem z okolních komunikací. Na jižní fasádě mění architektura divadla zcela zásadně svůj charakter a stává se spíše scénografickým objektem – pomyslnou oponou. Bílá dekorativní stěna, připomínající malířské plátno, se v mírném úhlu naklání na příchozího a tímto gestem ho vyzývá ke vstupu do vnitřních prostor divadla.
Díky projektu nového městského divadla dojde také k revitalizaci nejbližšího okolí. Součástí projektu bude také tzv. divadelní náměstí, které vznikne mírným vychýlením podélných os divadelní a provozní budovy. Vzniklá plocha bude sloužit mj. letnímu provozu divadelní restaurace a kavárny. Na tomto prostoru bude také místo pro plastické umělecké dílo, které bude upozorňovat na hlavní vstup do divadla a vytvoří optický střed prostoru „divadelního náměstí“. Tento umělecký artefakt bude dobře viditelný z historického centra města a od Palackého náměstí, takže bude tvořit zajímavý záchytný bod pro obyvatele a návštěvníky Plzně.
„Nová divadla se nestaví každý den a proto je pro nás velkou poctou, že se na tomto projektu můžeme podílet. Věříme, že přinese obyvatelům Plzně zajímavé místo, kam přijdou za nezapomenutelnými divadelními zážitky. Pro divadelní soubory a zaměstnance divadla bude nové divadlo určitě příjemným pracovním prostředím, ze kterého vzejdou nádherná divadelní představení“, dodal Akad. arch. Vladimír Kružík.
