Slavnostním setkáním s udělováním významných městských ocenění a zahájením výstavy fotografky Blanky Lamrové „Uprchlíci 1989“ si město Plzeň v pondělí 18. listopadu 2013 připomene události listopadu 1989.
Každoročně využívá primátor Martin Baxa státního svátku Dne boje za svobodu a demokracii k ocenění plzeňských osobností. Letos plaketu s vyobrazením historické pečeti převezme profesorka Zdeňka Ulčová-Gallová, která patří ke světové špičce v oboru reprodukční medicíny, a profesor Západočeské univerzity Pavel Drábek, uznávaný odborník v oblasti matematické analýzy, zejména diferenciálních rovnic. In memoriam bude pečeť udělena Janu Thomovi, který v dobách totalitního režimu patřil k nemnoha plzeňským občanům, jež projevovali svou odvahu, statečnost, vytrvalý vzdor a otevřený odpor vůči útisku a bezpráví.
Cenu města Plzně získá na základě rozhodnutí městského zastupitelstva profesor Evžen Neustupný za výrazné přispění k rozvoji evropské a české archeologie, zásadní přínos při zakládání Fakulty filozofické Západočeské univerzity a mimořádné zásluhy o institucionalizaci vzdělávání a výzkumu v oboru archeologie.
prof. MUDr. Zdeňka Ulčová-Gallová, DrSc., absolvovala Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni. Již od čtvrtého ročníku se věnovala vědě a výzkumu na gynekologicko-porodnické klinice. V roce 1991 se stala nejmladším doktorem věd v oboru gynekologie a porodnictví, v roce 2007 získala titul profesor. Třicet let pracovala na Gynekologicko-porodnickém oddělení Fakultní nemocnice v Plzni, od roku 2011 působí v soukromém zdravotnickém zařízení GENETIKA, jehož zakladatelem je přední český genetik doc. František Lošan.
prof. RNDr. Pavel Drábek, DrSc., je mezinárodně uznávaným odborníkem v oblasti matematické analýzy, zejména diferenciálních rovnic. Významné jsou jeho výsledky v oboru zobecnění Fredholomovy alternativy a bifurkačních vět pro kvazilineární operátory. Je spoluautorem nové variační charakteristiky vlastních čísel homogenních operátorů. Akademická činnost profesora Drábka začala v roce 1978 na bývalé Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni a pokračovala na Západočeské univerzitě v Plzni, kde působil a dodnes působí v nejrůznějších funkcích. Výrazně přispěl k rozvoji katedry matematiky, z níž se stalo stabilní a uznávané pracoviště Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity.
Jan Thoma byl realista – na rozdíl do mnohých, kteří v listopadu 1989 nadšeně zvonili klíči v naději, že jakmile padne režim, vstoupí českoslovenští občané do ráje svobody, Thoma správně odhadl, že to nebude procházka růžovou zahradou, a pokud ano, tak s mnoha trny. A zase – ač viděl mnohé nepravosti, nestěžoval si a nikdy by z něj nikdo nevypáčil slova, že za starého režimu to bylo lepší. Nikoli proto, že si za toho starého režimu užil svoje, ale proto, co mu bylo jasné: že se žádná velká společenská transformace neobejde bez všelijakých vykuků, kteří z ní budou chtít něco získat. Naopak – říkal, že ani nečekal, jak dobré poměry budou.
Nezlomný, byť velmi střízlivý optimismus, naděje v to, že ve většině lidí přece jen dříme to lepší, a neochvějná slušnost – to byly vlastnosti, jimiž se Jan Thoma vyznačoval. Na otázku, zda někdy svého angažmá v komunistických časech nelituje, že si mohl ušetřit ledasjaké nepříjemnosti, odpověděl prostě: „Někomu prostě záleží na tom, co si myslí sám o sobě. Kdybych nejednal tak, jak jsem jednal, měl bych dnes výčitky.“ (z laudatia pro Jana Thomu od novinářky Petrušky Šustrové).
prof. PhDr. Evžen Neustupný, CSc. Díky profesoru Neustupnému získala Plzeň a Západočeská univerzita mezinárodně uznávané archeologické akademické pracoviště, které v září tohoto roku pořádalo dosud největší konferenci v dějinách české archeologie. Vyvrcholením profesorova bádání jsou práce o metodologii a teorii archeologie vydávané doma i v zahraničí, které položily základy nového vědního paradigmatu oboru. Na Západočeské univerzitě v Plzni začal profesor Neustupný působit v roce 1998 na Fakultě humanitních studií, pozdější Fakultě filozofické, o jejíž zřízení se významně zasloužil. Založil zde katedru archeologie, která je dnes jednou z největších archeologických institucí v České republice.
Plaketu s vyobrazením městské historické pečetě uděluje primátor podle své úvahy osobám, které se zasloužily o rozvoj města, jeho propagaci, ochranu jeho práv a zájmů nebo jiným způsobem napomohly zvýšení prestiže města. Plaketu může primátor udělit i významným zahraničním návštěvníkům města, ústavním činitelům České republiky nebo primátorům či starostům jiných měst. Plaketu s vyobrazením historické pečetě už letos získaly HC Škoda Plzeň za získání titulu mistr České republiky Tipsport extraligy 2012/2013 v ledním hokeji a FC Viktoria Plzeň za získání titulu mistr České republiky ve fotbalové Gambrinus lize 2012/2013.
Cena města Plzně je určena zejména k ocenění fyzických osob nebo vědeckých kolektivů, případně právnických osob nebo jejich organizačních složek, za významná vědecká díla v oborech společenských věd, objevy v oboru přírodních věd nebo rozvinutí technického pokroku novými technologiemi. Cena může být udělena i za významné umělecké dílo spojené s Plzní, není ale určena k oceňování politických zásluh ani celoživotního díla.
V minulém roce Cenu města Plzně získal prof. Ing. Josef Psutka, CSc., za zásadní podíl na rozvoji kybernetiky a umělé inteligence a vědeckovýzkumnou činnost v oblasti analýzy, syntézy a rozpoznávání řeči počítačem.
Výstava Uprchlíci 1989
Výstava černobílých snímků Blanky Lamrové v prostoru mázhauzu plzeňské radnice přiblíží hektickou situaci východoněmeckých uprchlíků, kteří v září 1989 zamířili z NDR na Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze. Zahájení expozice se uskuteční v pondělí 18. listopadu
v 17 hodin za přítomnosti autorky fotografií. Účast na něm přislíbil také politik Petr Pithart a historik Vilém Prečan.
Vše začalo přelézáním plotů a skončilo odjezdem tisíců lidí do vysněného cíle – na Západ. Zahrada západoněmecké ambasády se proměnila ve stanové městečko, kde tisíce východních Němců doufalo, že se nakonec dostanou pryč z Honeckerova vězení. Tehdejší československé vedení si se situací nevědělo rady a až na výjimečné případy také překvapivě proti východoněmeckým emigrantům nezasáhlo. Utečenci k sobě tenkrát přitáhli pozornost celého světa a stali se jedním z impulsů k pádu komunismu ve střední Evropě. Zlom přišel 30. září, kdy tehdejší spolkový ministr zahraničí Hans Dietrich Genscher oznámil, že brzy všichni budou moci odjet speciálními vlaky přes území NDR do západního Německa.
„Touha po svobodě u nich musela být natolik silná, že se nebáli riskovat vše,“ říká Blanka Lemrová. Podnětem pro vznik jejích prvních snímků nebyl ani tak profesionální zájem, jako spíše snaha dozvědět se o nich něco více. Teprve po dvou týdnech se autorka odvážila fotografovat situaci přímo před německým velvyslanectvím. Byla šokována tísnivou situací lidí, kteří tam přespávali na postelích rozestavěných v provizorních podmínkách zahrady velvyslanectví pod širým nebem. Zároveň obdivovala jejich odvahu a odhodlanost, se kterou byli ochotni vzdát se všeho. Emocionální účast Blanky Lemrové na osudech těchto lidí je na snímcích velmi citelná a propůjčuje jim velkou autenticitu.
Výstava potrvá do 6. prosince 2013.
Blanka Lamrová v mládí vystudovala fotografii na Střední průmyslové škole grafické v Praze.
Od roku 1972 působí jako fotografka Národní galerie. Věnuje se fotografování architektury, měst, krajiny, ale také portrétům a zátiším. Od poloviny 70. let se podílela na 58 kolektivních a 26 samostatných výstavách nejen v České republice, ale i v Itálii, Švédsku nebo sousedním Polsku. Mimo to spolupracovala na vzniku dvou dokumentárních filmů o událostech na velvyslanectví v Praze v září roku 1989. Je členkou Svazu českých fotografů a Asociace profesionálních fotografů České republiky.
