Město Plzeň oslaví v neděli, 7. března 2010, 160. výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Vzpomínkového shromáždění, které začíná v 15,00 hodin na náměstí T.G. Masaryka, se kromě významných představitelů města a Plzeňského kraje zúčastní také řada dalších hostů.
Součástí oslav je také výstava v mázhauzu radnice, kterou Kancelář primátora připravila ve spolupráci s plzeňským výtvarníkem Stanislavem Bukovským. Ta až do 19. března nabízí zajímavý pohled na život a dílo Tomáše Garrigua Masaryka, ale i na vznik československých legií, samostatného Československa a na řadu dalších významných momentů české historie.
Plzeň se hrdě hlásí k dědictví zakladatele našeho státu, osobnosti, která do dnešních dnů ovlivňuje naši společnost a zůstává nám vzorem při nikdy nekončícím procesu budování, zdokonalování a prohlubování demokracie. Sám TGM za svého života poukazoval na to, demokracie je pro nás jediná možná forma vlády, která je, při všech jejích nedostatcích, ze všech možných alternativ tou nejlepší.
Za svého života byl T. G. Masaryk významným profesorem, publicistou a spisovatelem, již v rakousko- uherské monarchii se stal významným politikem, poslancem, bojovníkem za český a slovenský národ, za pravdu a za demokracii. Za války se postavil do čela protihabsburského odboje. Po válce byl čtyřikrát zvolen prezidentem Československé republiky. Ze zákona byl jmenován Prezidentem Osvoboditelem, vyšel i zákon, že se T. G. Masaryk zasloužil o stát. Jako prezident několikrát navštívil Plzeň, v roce 1921 byl přítomen pokládání základního kamene k Masarykově škole, navštívil Škodovku, setkal se např. se Sokoly i s plzeňskými politiky, byl vždy nadšeně vítán plzeňskými obyvateli.
Památník národního osvobození – sousoší s ústřední postavou T. G. Masaryka byl v Plzni odhalen k 10. výročí vzniku ČSR, 28. října 1928. V době protektorátu Čechy a Morava, 28. října 1939, se nejen v Praze, ale i v Plzni konala vzpomínková demonstrace k uctění vzniku ČSR a jejího prvního prezidenta. V Praze skončila známými událostmi
17. listopadu, popravami studentů, jejich uvězněním a uzavřením českých vysokých škol. V Plzni byl následujícího roku jako odveta k veřejně projevenému vlastenectví Plzeňanů památník odstraněn. Krátce po osvobození v roce 1945 se opět vrátil na své místo. Vydržel tam až do měnové reformy 1. června 1953, kdy byl opět jako odveta za projevený nesouhlas s touto akcí a současně i politikou komunistické strany a vlády památník nejen odstraněn, ale i zničen. Cesta k jeho obnově se znovu otevřela po roce 1989. Především díky neúnavné snaze malíře a plzeňského patriota Vladimíra Havlice se podařilo do roku 1999 kompletní sousoší dokončit. Socha T. G. Masaryka byla na svém místě již o osm let dříve.
