Anděl, Velbloud a Chrtice. Trojice moderních kašen vyrobených podle návrhu pražského architekta Ondřeje Císlera se ve čtvrtek večer dočká slavnostního spuštění. Oficiální zahájení začíná ve 20,30 hodin před první z nich, Andělem, v blízkosti radnice na náměstí Republiky. Vedle představitelů města, zhotovitele a pozvaných hostů se ho zúčastní také jejich autor. Kašny budou spuštěny postupně, u každé je připraveno krátké taneční vystoupení v různém stylu, která spojuje jeden motiv - VODA. Po baletu Labutí jezero U Anděla bude následovat moderní tanec s názvem Vltavská u kašny Velbloud. Vystoupení zakončí třicet tanečníků ve stylu street dance u Chrtice. Plzeňským kašnám v rámci programu požehná také generální vikář plzeňské diecéze Mons. Dr. Robert Falkenauer.
„Kašny budou novým, velmi výrazným, prvkem centra města. Vodu padající z chrličů doplní v nočních hodinách světla umístěná v nádobách pod ochrannými mřížemi
pod vodou, která by měla umocnit i efekt dopadající vody. Kašny budou nasvícené také zvenku osvětlením v dlažbě. Voda v nich bude cirkulovat v uzavřeném okruhu. Zhruba pětkrát za sezónu se počítá s její výměnnou,“ vysvětluje technický náměstek Ing. Petr Rund.
Chrliče inspirované heraldickými figurami plzeňského znaku jsou bronzové odlitky různé výšky. Jedná se o speciálně vyrobená unikátní díla. Jejich zlacení včetně technologické přestávky trvalo 9 měsíců. Použilo se při něm 7 druhů (barev) plátkového zlata – povrch tvoří kombinace různě barevných plátků o rozměru 80x 80 mm. Na pozlacení všech tří chrličů (cca 70 m2) se spotřebovalo cca 720 g zlata. Různobarevné plátky zlata vytváří strukturu s různými barevnými efekty, které se budou postupem času dál měnit. Tzv. patina a stárnutí jsou neoddělitelnou součástí celého díla.
I když si autor plzeňských kašen architekt Ondřej Císler nemyslí, že již nastává čas bilancování, říká: „Pociťuji obrovskou vděčnost všem, kteří vznik tohoto díla umožnili, ať už se to týká politiků, úředníků města, spolupracovníků i mé rodiny. Sám bych kašny nikdy nepostavil. Odměnou je mi radost, kterou mi řada lidí v souvislosti se vznikem kašen projevuje. Kašny vstupují do velice choulostivého období "dětství", kdy bude potřeba je chránit, napravovat jejich eventuální nedostatky, a kdy si na ně i jejich přívrženci, včetně mne, budou muset zvykat. Nově vzniklý dům nebo umělecké dílo
ve veřejném prostoru vždy do svého kontextu nejprve vrůstá, sžívá se s ním a odhaluje svou povahu i působnost. Doufám, že kašny budou dlouhou dobu pro Plzeň zdrojem potěšení a inspirace, podnětem k zamyšlení a přesahu tak, jak jsem to ve svém návrhu zamýšlel. Doufám, že se nakonec stanou i symbolem tolerance pro ty, kterým jejich výraz zcela nevyhovuje. Kašny jsou odvážným krokem do budoucna.“
Konečné celkové náklady na zhotovení kašen včetně speciálních nanotechnologií chránících jejich povrch činí 26.590.200,-Kč včetně DPH. Jejich zhotovitelem byla společnost SWIETELSKY stavební s.r.o.
O konečné podobě plzeňských kašen rozhodla odborná porota v roce 2005, když ze 30 návrhů vybrala moderní kašny architekta Císlera. Následovala dlouhá debata, která vyvrcholila vytvořením pracovní skupiny pro výstavbu kašen (2006). Ta se zabývala otázkami měřítka a rozměrů kašen, volbou materiálu a technologie, ze kterých se vycházelo při následné realizaci. S instalací město začalo letos v květnu, výroba samotných kašen počala však již v srpnu 2008. Jejich technologicky náročné zpracování, jehož součástí bylo dovezení nádob z černé žuly z Číny, skončilo v dubnu. Samotné osazení si vyžádalo minimální zásahy, neboť se s instalací počítalo již při rekonstrukci náměstí v roce 2007 a město nechalo připravit potřebné technologické zázemí.
Zlacení použité na plzeňských kašnách vychází z tradičních technologií používaných už ve starém Egyptě (luxusní pohřební výbava faraóna Tutanchamona) či v antickém Řecku (Feidiás – socha Athéna Parthenos). Podobné zlacení plátkovým zlatem najdeme také na nejvýznamnějších památkách ve Francii (gotická kaple Sainte Chapelle v Paříži), v Čechách (Mistr Theodorik - kaple svatého Kříže na Karlštějně, kaple sv. Václava v katedrále sv. Víta v Praze), ale i v Německu (čínský pavilon v Postupimi, Zlatý jezdec
v Drážďanech). Už samotné použití této technologie ve spojení s historickým kontextem náměstí, zpracováním monumentálních bronzových odlitků kašen, které jsou zároveň symbolickými sochami, dává celému prostoru nový význam a umocňuje jeho krásu.
