Město Plzeň vydá do roku 2015 zhruba 3,6 miliardy korun do rozvoje zásobování vodou. Vyplývá to z generelu zásobování Plzně pitnou vodou, který schválili městští radní. Závazný územně plánovací a koncepční podklad reaguje na razantní rozvoj urbanizace města, řekl novinářům náměstek primátora Stanislav Hajný.
Město má nyní platný plán rozvoje vodovodů z prosince 1993, který už je zastaralý. "Nový plán má formu zkalibrovaného matematického modelu, využívá digitální a externí datové zdroje," uvedl Hajný. To podle něj umožňuje porovnání současného systému zásobování vodou a navržené koncepce pomocí simulace chování distribučního systému. Navíc lze vyhodnotit hydraulické a kvalitativní parametry dodávek vody. Navržená opatření jsou zaměřena hlavně na zabezpečení spolehlivosti a kvality vody, dodal Hajný.
Už v lednu si schválila Plzeň generel odvodnění města s výhledem do roku 2050, který zkvalitní kanalizační systém a vyloučí přetížené lokality. Noví stavitelé už musí investovat do vsakovacích nádrží a odvodňovacích systémů na dešťovou vodu, která nesmí vtékat do splaškové kanalizace. Tím se dodrží limit odtoku dešťových vod do čtyř litrů za sekundu na hektar.
Podle Hajného je nyní průměr čtyřicetinásobný. Převážnou část srážek je proto nutné zachytit a nevpustit do kanálů. Když přijdou velké deště, tak městu nevyplaví čistírnu a voda nepoteče do řeky. Při dodržení koncepce odvodnění bude možné napojit na existující stokovou síť veškeré rozvojové lokality a nebude nutné stokovou síť v centru města rekonstruovat.
Na teď schválený rozvoj vodovodů už reaguje plán vybudování náhradního zdroje vody, který schválilo vedení města letos v květnu. Stavba, která by měla začít v roce 2008 a trvat pět let, si vyžádá zhruba 350 milionů korun. Plzeň tak už nebude závislá pouze na jediném zdroji pitné vody, kterým je dnes řeka Úhlava. Odborníci prosazují jímání vody z z různých hloubek přehradní nádrže České údolí na Radbuze.
Už letos zahájí Plzeň stavbu dvou vodárenských souborů Vinice a Lobzy, které přijdou na více než 600 milionů korun, z nich tři čtvrtiny vydá EU.
