Tři umělecká díla obohatí Artotéku města Plzně. Radní rozhodli na základě doporučení odborné poroty o koupi výtvarných děl Benedikta Tolara (Střecha), Václava Maliny (Konstrukce podle barev III) a Klementa Štíchy (Šumavské nokturno, autor na snímku) v celkové výši 98 tisíc korun.
V současné době Artotéka města Plzně zahrnuje 120 výtvarných děl v celkové hodnotě 2 017 344 Kč. Jsou v ní zastoupeni významní umělci plzeňské oblasti, jako jsou např. Jiří Patera, Miroslav Tázler, zástupci plzeňské malířské školy 70. – 80. let 20. století (tzv. Paterův kroužek) – V. Havlíček, M. Maur, J. Samec a další. Dále jsou ve sbírce zastoupena díla Bronislava Losenického, Květy Monhartové, Františka Bálka, Jarmily Dytrychové, Marie Lacigové, Jiřího Kovaříka, Jiřího Rataje aj. Kompletní informace jsou k dispozici na webových stránkách Artotéky: www.artotekaplzen.cz.
Artotéka města Plzně je systémovým projektem podpory výtvarného umění ve městě Plzni, který je živou kolekcí současného lokálního výtvarného umění. Projekt Artotéky města Plzně připravili v roce 1995 pracovníci Odboru kultury Magistrátu města Plzně. Hlavní myšlenkou celého projektu bylo prezentovat současné umění plzeňských autorů ve veřejných prostorech města a podporovat tvorbu plzeňských a s Plzní spjatých umělců. Artotéka města Plzně byla založena dne 1. ledna 1996 Na její financování je většinou ročně uvolňována z městského rozpočtu částka ve výši 100 000 Kč, tato částka je alokována v rozpočtu OK MMP i v letošním roce.
Benedikt Tolar pochází z Plzně. V letech 1996–2002 studoval na pražské Akademii výtvarných umění, nejprve v sochařském ateliéru Karla Nepraše, poté u malíře Vladimíra Skrepla. Pracoval jako pedagog, restaurátor a samozřejmě jako sochař. Jeho dílem jsou i výtvory umělce Máry z Hřebejkova filmu Pupendo. V současnosti působí jako asistent na Fakultě umění a designu ZČU v Plzni.
Václav Malina se na začátku 80. let 20. století zařadil mezi nejdůležitější osobnosti českého umění, rozvíjející tehdy aktuální téma konceptuální reflexe přírody, aniž by však – na rozdíl například od svého plzeňského generačního souputníka Milana Maura - opustil malovaný obraz.
V plzeňském výtvarném kontextu zaujímá důležitou roli i jako výtvarný publicista, pedagog a kurátor, v letech 2000–2012 působil také jako ředitel Galerie města Plzně, obecně prospěšné společnosti. Klement Štícha (†2013) nebyl sice plzeňským rodákem, pocházel z Chlumu u Zbiroha. Plzeň, do níž přišel krátce po ukončení studií, si ale velmi oblíbil. Pracoval zde a s městem žil, zajímal ho jeho rozvoj i kulturní dění. Klement Štícha byl tvůrcem všestranným. Vystudoval Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství. Jako architekta jej lákalo především výstavnictví a interiérová tvorba. K jeho nejznámějším dílům patřilo architektonické ztvárnění kdysi proslulé výstavy EX Plzeň či poslední úpravy interiéru plzeňské radnice. Na mnoha jeho obrazech, kresbách i grafikách bylo znázorněno slunce – symbol tepla i radosti. Vlastníkem děl Klementa Štíchy se na základě dědického řízení stal jeho syn, Petr Štícha, se kterým bude uzavírána kupní smlouva na vybrané umělecké dílo.
