Šlo o nejrůznější projevy evropských i mimoevropských kultur z odlišných časových období: od starověku přes středověk a novověk až k modernímu francouzskému umění, reprezentovanému Paulem Cézannem, André Derainem nebo Pablem Picassem.
Charakteristickým rysem modernismu je jeho úzký vztah k tradici. V Čechách se tato skutečnost výrazně projevila před první světovou válkou u tvůrců okruhu Skupiny výtvarných umělců, spjaté s kubismem. Průkopníci tohoto stylu – malíři Emil Filla, Vincenc Beneš, Josef Čapek, Antonín Procházka, sochař Otto Gutfreund, architekti Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol, Vlastislav Hofman a další – využívali širokou inspirační základnu, z níž čerpali myšlenkové a tvůrčí podněty. Rozsah jejich zájmů, dokumentovaných v letech 1911–1914 skupinovým časopisem Umělecký měsíčník a skupinovými výstavami, zahrnoval nejrůznější evropské i mimoevropské kultury z odlišných časových období: od starověku přes středověk a novověk až k modernímu francouzskému umění, reprezentovanému Paulem Cézannem, André Derainem nebo Pablem Picassem. Jednotlivé příklady, které výstava sleduje prostřednictvím konfrontací, podporovaly řešení konkrétních problémů, spjatých zejména s otázkou formy, a zároveň posilovaly legitimitu moderního výrazu, protože ho pevně svazovaly s historickou tradicí.
Název Rembrandtova tramvaj, který byl pro výstavu zvolen, není futuristickou ani dadaistickou slovní hříčkou, ale metaforickým vyjádřením problematičnosti mapovaného tématu. Spojení jména uznávaného starého mistra s moderním dopravním prostředkem, který zachytil na svém obraze Vincenc Beneš a jímž ruští avantgardisté v roce 1915 pojmenovali svou výstavu, obsahuje určitý paradox, který chtě nechtě při úvahách nad vztahem kubismu jako dobově nejaktuálnějšího, kontroverzně přijímaného proudu a starších stylových i nestylových projevů vyvstává.
Z českých historiků umění se dotyčnými otázkami dosud nejpodrobněji zabýval Vojtěch Lahoda. V současné době slaví významné životní výročí, k němuž je věnována tato výstava. Jejími autory jsou odborníci z Ústavu dějin umění AV ČR, v. v. i., kde Lahoda působí jako ředitel.
