V Mlýnské strouze v Plzni je k vidění venkovní výstava fotografií Herberta Slavíka s názvem Plzeňské ikony, která je výsledkem projektu se stejným názvem a podtitulem Staňte se součástí společnosti slavných žen, které Plzeň ovlivnila!
Projekt Plzeňské ikony, který je součástí kandidatury Plzně na titul Evropské hlavní město kultury 2015, byl veden, stejně jako celá kandidatura, snahou aktivizovat obyvatele Plzně a okolí, vzbudit v nich zájem nejen o kulturní dění. Poskytl jedinečnou možnost vybrat ze svého okolí ženu, které si osobně váží, která v jejich životě sehrála velkou roli, protože je inspirovala, motivovala, ovlivnila. Byly nominovány desítky žen, z nichž vybírala porota, složená pro změnu z mužů spojených s Plzní. Členy poroty byli například herec Tomáš Hanák, zpěvák a textař Jiří Suchý, zpěvák Dan Bárta, herci Martin Stránský a Jiří Langmajer, architekt Jiří Boudník a herec a režisér Vilém Dubnička. Ti se nejen na základě kvality a originality odůvodnění, shodli na jménech deseti žen, které se ocitly mezi slavnými tvářemi Plzně a Plzeňska.
Fotograf Herbert Slavík k výstavě říká: „V poslední době jsem se zamýšlel nad tím, zda v současné společnosti hrají lidské vzory stejně pozitivní a významnou roli, jako dříve. V souladu se společenskými trendy souvisejícími s posilujícím se postavením ženy ve společnosti a v souladu s tématem „Plzeň je žena“ rozvinutým v rámci kandidatury je tento projekt zaměřen pouze na ženy – vzory, ikony. Plzeň mě obrovsky překvapila nejen tím, jaké významné ženy dokáže nabídnout, ale i svým velmi pozitivním přístupem. Stejně tak mě okouzlily ženy, které jsem fotil. Je to pro mě důkaz toho, že pozitivních a silných osobností je mezi námi stále dost a dokážeme si jich vážit.“
A kdo jsou tyto Plzeňské ikony? Jednak jsou to ambasadorky projektu - herečka Tereza Brodská, zpěvačka Radka Fišarová, fotbalová rozhodčí Dagmar Damková a olympijská vítězka Kateřina Emmons. Dále jsou to neobyčejné ženy, z nichž každá má svůj specifický silný příběh. Zvoleny byly světově proslulá cembalistka Zuzana Růžičková, která je spojená s osudem plzeňské židovské komunity, matka, která svůj život věnuje dětem a dvojnásobná emigrantka Stáňa Boudníková, lékařka - gynekoložka, patřící mezi naprosté špičky ve svém oboru, Zdenka Ulčová – Gallová, zástupkyně ředitele na plzeňské konzervatoři a češtinářka Blanka Hejtmánková, šéfredaktorka časopisu o autobusech Dagmar Braunová, zakladatelka adopce na dálku Lenka Černá, vysokoškolská pedagožka Eva Lukavská, autorka projektu Plzeň mluví i rukama Martina Záhalková, matematička Gabriela Holubová a učitelka na ZŠ Eva Markvartová.
Touto akcí ovšem akce kandidatury nekončí. Téma „Plzeň je žena“ jimi bude prolínat i nadále a vše vyvrcholí happeningem s názvem Kde domov můj?, který se bude konat 4 dny před rozhodováním mezinárodní poroty, tedy 4. září, v Praze na Náplavce. Autor projektu, architekt a emigrant Jiří Boudník, k akci tajuplně říká: „Plzeň jako žena vám tady ukáže víc!“ a doplňuje, kde se vlastně podle něj nalézá domov – v místě, odkud všichni pocházíme - v ženském klíně.
O fotografovi: Herbert Slavík, fotograf, držitel řady tuzemských i zahraničních ocenění, autor jedenácti fotografických publikací. Od roku 2001 se věnuje převážně fotografování portrétů. Výstava Plzeňské ikony je volně spojena s jeho úspěšnou sérií Tváře/Faces, která byla poprvé představena veřejnosti v roce 2003 a byla doprovázena stejnojmennou fotografickou publikací. Zatím poslední kniha s názvem Tváře/Faces CZ byla vydána při příležitosti českého předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2009 a soubor portrétů byl vystaven v Bruselu.
