Rozsah tvorby Adolfa Loose na území Čech a Moravy je skutečně veliký. Jedná se celkem o 4 realizované stavby - výstavní pavilon firmy Simens v Liberci (1906), vila ředitele cukrovaru v Hrušovanech u Brna (1916), řadové domy firmy Katzau v Babí u Náchoda (1928 – 1930), vila Františka a Milady Müllerovych v Praze (1928 – 1930), 2 rozsáhlejší přestavby - zámeček Victora von Bauera v Brně na Výstavišti (1924 – 1925) a přestavba domu a interiéru bytu Jany a Jana Brummelových v Plzni (1928 – 1929), 13 realizovaných interiérů v Plzni.
K tomu je nutno připočítat nejmíň 8 nerealizovaných projektu. Jedná se tedy o vskutku vážné dědictví, které navíc svou šíří dokumentuje vývoj Loosový koncepce prostoru v různých obdobích její dozráváni přibližně od roku 1903 do 1933.
Z tohoto hlediska je bez pochyby nejreprezentativnější soubor realizovaných interiérů v Plzni. Interiérová tvorba architekta Adolfa Loose v Plzni se dělí na dvě etapy: během první (od roku 1907 do roku 1909) Loos realizoval dvě úpravy a zařízení bytů Willy Hirsche a Otto Becka; v průběhu druhé etapy, vymezené lety 1928 až 1933, ve spolupráci se svými žáky Norbertem Kriegrem, Heinrichem Kulkou a Karlem Lhotou navrhl a zrealizoval jedenáct bytů.
Většina Loosových klientů byla zároveň zákazníky nebo partnery plzeňské firmy Kapsa & Müller, která takto působila jako hlavní zprostředkovatel Loosových zakázek pro zmíněné druhé období jeho činnosti v Plzni. Firma Kapsa & Müller, pro niž spolupráce s významným architektem byla prestižní záležitostí, nabídla Loosovi možnost využívat služeb svých kreslířských ateliérů a stavebního dohledu (Bořivoj Kriegerbeck, ing. Ondráček). Ateliéry firmy měly sídlo na náměstí Míru, kde Loos v roce 1928 upravoval byt pro továrníka Otto Becka. Firma Kapsa & Müller také prováděla většinu stavebních úprav interiérů (Beck, Hirsch, Vogl) nebo případných přístaveb (Semler, Brummel). Dochovalo se zde celkem 13 z 16 interiérů, které Loos realizoval v průběhu svého druhého pobytu v Československu v letech 1927 – 1930. V tomto období Loos velice často pobýval v Plzni , kde získal několik zakázek na úpravy a přestavby interiérů bytů. Iniciátorem těchto zakázek byl plzeňský továrník Otto Beck, který už v letech 1907 – 08 uvedl architekta Loose do významné plzeňské společnosti . Plzeňské období bylo velmi důležitým, z hlediska vývoje a proměn Loosovy koncepce řešení obytných prostorů, zároveň bylo pro Loose dobrou příležitosti seberealizace po méně úspěšným pobytu v Paříži v roce 1925 . V Plzni mu bylo znovu umožněno pracovat s plným nasazením.
Málo která země se může pochlubit tak významným souborem, v celku dochovaných architektonických památek, od jednoho velikána moderní architektury. Bohužel i v současné době některé z nich mizí pro nezájem, nedostatečnou nebo chybnou údržbu. Cílem toho sympozia je docílit větší ochrany a péče o zbývající interiéry, přispět k obnově dosud zachovaných bytových interiérů, a časem vytvořit světově ojedinělý soubor památek tohoto jedinečného architekta. Tato snaha se ovšem neobejde bez vydatné finanční podpory z evropských fondů, pomoci partnerských měst a soukromých sponzorů.
Pro tento cíl je založená Společnost Adolfa Loose v Praze, která bude dílo Adolfa Loose pečlivě zpracovávat, propagovat, a zároveň podporovat ty, jimž není zatěžko aktivně pracovat ve snaze uchovat autentickou hodnotu interiérů a staveb architekta A. Loose.
