Plzeňský kraj – třetí největší v České republice, druhý nejméně osídlený, 501 obcí a také 1 290 válečných hrobů a pietních míst. Je to málo nebo moc? O čem vlastně válečné hroby a pietní místa v kraji vypovídají? Proč a kým byly zřízeny? Kdo se v současné době o ně stará? Kde se může občan dozvědět další informace týkající se těchto záležitostí?
Problematiku válečných hrobů a pietních míst v ČR řeší zákon č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech. Zákon definuje co je válečným hrobem, co ne, jaká evidence a kde se pro potřeby tohoto zákona vede, jaké jsou povinnosti vlastníků a orgánů státní správy k těmto hrobům a místům.
V Plzeňském kraji má danou problematiku v gesci Odbor krizového řízení Krajského úřadu Plzeňského kraje, kam je také možné se obrátit se svými dotazy (kontakt je uveden níže). Informace lze nalézt přímo i na portále Plzeňského kraje www.plzensky-kraj.cz v levém menu pod „Krizovým řízením“ ve složce „Válečné hroby“.
V rámci ČR se Plzeňský kraj počtem válečných hrobů a pietních míst řadí na šesté místo v republice, tedy zhruba do pomyslného středu. Tento počet i místo na žebříčku ukazuje skutečný podíl kraje na tvorbě dějin tohoto státu. Smyslem válečných hrobů a pietních míst v tomto dějinotvorném procesu tak je, připomínat, poučovat a především varovat. To byl a také je hlavní cíl jejich autorů, i proto se většinou nacházejí na návsích, v centrech obcí, na veřejných místech, i proto je jejich vlastníci udržují a pečují o ně. Každé místo přitom představuje konkrétní příběh, konkrétní událost, ke které lze ve většině případů najít konkrétní jméno. Citová vazba řady obyvatel k těmto místům taktéž dokáže připomenout nejeden „zapomenutý“ příběh, nejeden lidský osud. Lehce skryt zůstává fakt, že i pomníky mají svůj život a vývoj, který je v řadě případů velice zajímavý i pohnutý. Na příčině je jak tzv. národnostní rozhraní, které procházelo a prochází naším krajem, tak i střídání režimů a systémů. O historické, případně umělecké hodnotě válečných hrobů a pietních míst není sporu.
Mezi nejstarší a také nejzajímavější válečné hroby v Plzeňském kraji jednoznačně patří hrob švédských bojovníků z tzv. „Třicetileté války“ u Vatětic na Sušicku (z doby tažení Gustava Adolfa v letech 1630 – 1632) (viz. přiložená fotografie „válečné hroby_3“). Další připomínku švédských válek lze nalézt směrem na západ od Plzně v obci Plešnice.
Neméně zajímavé místo je hromadný hrob decimovaného pluku Madlonova z roku 1642 přímo v Rokycanech. Nebo hrob vůdce „Rumburské vzpoury“ Františka Nohy na Ústředním hřbitově v Plzni (+ 29. 5. 1918) atd.
Další místa nám pak připomínají události 1. světové války (Soča, boje ve Slovinsku, boje čs. legionářů v Rusku, Itálii atd.), události související s Mnichovem 1938 (padlí vojáci, četníci, příslušníci Finanční stráže atd.), události 2. světové války (účastníky Bitvy o Anglii, SNP, Pražského povstání českého lidu, sovětské válečné zajatce, transporty smrti, umučené v nacistických koncentračních táborech, věznicích atd.).
