Při letošním tradičním smolení sudů byl ve čtvrtek v Plzeňském pivovaru pasován nový bednář. Karel Franěk se zaškoloval tři roky a osvojil si náročné řemeslné úkony včetně vysklepování, smolení, stavby a oprav těžkých dubových kádí a ležáckých sudů. Nyní může slavnostně převzít výuční list a tradiční bednářskou zástěru od zkušených bednářských kolegů a doplnit tak, již jako mistr bednář, partu čítající 7 bednářů.
Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává tradiční bednářské řemeslo. Milníkem na cestě k udržení a rozvoji tradičního pivovarského řemesla byl rok 2006, po téměř 40 letech složil bednářskou zkoušku první absolvent interního programu „Záchrana historického řemesla“. O rok později zde byla otevřena i nová bednářská dílna. Karel Franěk se dnes stal dalším „novodobým“ mistrem bednářského řemesla a absolventem tříletého zaškolení v plzeňské bednářské dílně. Mladí bednáři postupně nahrazují odcházející staré mistry a tradice bednářství v Plzeňském pivovaru zdárně pokračuje.
„Díky bednářům, kteří se stále starají o sudy a kádě, může pivovar ve svých sklepích udržovat v malém objemu výrobu piva Pilsner Urquell stejným způsobem, jako to dělal Josef Groll v roce 1842. Životnost ležáckého sudu je při důkladné údržbě okolo osmdesáti let, ve sklepích Prazdroje ale máme i kádě starší sta let,“ říká Jindřiška Eliášková z oddělení návštěvnictví Plzeňského Prazdroje.
Pivo zrající v dubových sudech není jen součástí nabídky pro návštěvníky, ale slouží též jako podklad k trvalému vyhodnocování chuťového profilu, kvality a dalších vlastností piva Pilsner Urquell – pro porovnání se současnou výrobou „nahoře“. Proto jsou bednáři pro pivovar důležití i dnes, v době moderního technického vybavení..
„Bednáři velmi dobře demonstrují to, co je tady v pivovaru cítit na každém kroku – úctu k ohromné tradici a historii našeho plzeňského piva. Proto už více než 160 let důsledně dodržujeme varní postupy, receptury, a používáme nejlepší české suroviny, aby naše pivo chutnalo stále stejně a stále báječně. Z úcty k tradici a proto, abychom si byli jistí stále stejnými charakteristikami piva Pilsner Urquell, proto tu také máme bednáře,“ dodává Jindřiška Eliášková.
Pasování bednářských mistrů dříve a nyní
Dříve musel bednářský učeň být synem počestných rodičů – čestného zaměstnání. Toto povolání nemohl vykonávat syn metaře, kata či hlídače dřeva. Při vyučení musel učeň pozvat mistry, vyběhnout na ulici s křikem „hoří!“, ostatní učni jej polili studenou vodou a pak následoval přípitek. Tímto obřadem byl učeň zasvěcen do řemesla a jeho cechu. Oproti tomu dnes je učni přečteno bednářské naučení, dostane výuční list po tříletém bednářském zácviku a pohlavek jako tradiční uvítání do bednářského cechu. Dnešní bednáři se rekrutují z řad zkušených truhlářů, kteří se zmíněné tři roky učí bednářskému řemeslu v pivovaru.
