V pivovarech Prazdroj a Gambrinus nyní v plném provozu funguje nové zařízení na zpětné jímání CO2 vznikajícího při kvašení a výrobě piva. Prazdroj tak nejen snižuje finanční náklady, ale především ročně ušetří přes 280 tun CO2, který by se jinak musel vyrobit s použitím fosilních zdrojů a tedy se zbytečnými emisemi. Šestimilionová investice se vrátí nejpozději během dvou let. Projekt přispěje k dalšímu snižování uhlíkové stopy, kterou se Plzeňskému Prazdroji podařilo snížit za posledních 5 let o 20%.
„Při výrobě piva vzniká během kvasných procesů CO2. Část se přirozeně rozpouští v pivu a pivaři znají tuto vlastnost jako říz. Přebytky CO2 ale unikaly do atmosféry, a nyní jsme schopni tento přírodním způsobem vyprodukovaný plyn znovu využít k vytvoření ochranné atmosféry pro stáčení a přečerpávání piva. Proto přebytek kvasného CO2 jímáme a zkapalňujeme pro další využití při výrobě,“ říká Jan Šik, manažer trvale udržitelného rozvoje Plzeňského Prazdroje.
I tento nový systém zpětného jímání CO2 přispěl k tomu, že Plzeňský Prazdroj získal osvědčení za úsporu emisí od společnosti EKO-KOM, a.s., která zajišťuje sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadu z obalů, a zároveň podporuje omezování dopadů nápojářského průmyslu na životní prostředí.
Princip zařízení spočívá v potrubním propojení odfuků CO2 s jímací jednotkou, redukční stanicí s akumulační nádobou pro tlumení rázů a softwarové ochraně proti přetlaku během odtlakování CO2 z cylindrokónických tanků. Technici dále instalovali dva akumulační tepelně izolované tlakové zásobníky, které slouží jako zásobníky kapalného CO2. Díky omezenému nákupu CO2 se ušetří také jízdy kamionů, které plyn přepravovaly desítky kamionů.
„Unikající plyn se svede do potrubí, zkapalní a posléze opět zplyní a znovu použije pro výrobu. Protože se nám daří sbírat maximum CO2, který dříve v kvasném procesu a výrobě piva utíkal do vzduchu, za první pololetí jsme již žádný CO2 nemuseli nakupovat. Šetrnost opatření k životnímu prostředí je evidentní a navíc se nám šestimilionová investice vrátí nejpozději do dvou let,“ shrnuje výsledky projektu Jan Šik.
