Zhruba 80 dobrovolných dárců kostní dřeně arabského a kurdského původu už eviduje Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD). Získal je při dvou společenských večerech v Plzni a Praze. Registr s patnáctiletou tradicí má v Česku na 31.000 dárců. Zatímco Češi mají většinou podobné kombinace transplantačních znaků, každý jedinec z národnostních menšin představuje unikát, protože má díky svému původu odlišné znaky. Registr se proto chce obrátit při hledání nových dárců i na další menšiny, řekl primář hematologicko-onkologického oddělení plzeňské fakultní nemocnice a předseda správní rady Nadace pro transplantaci kostní dřeně Vladimír Koza.
I přesto, že Česko je malá země, ČNRDD patří ke světově vůbec nejúspěšnějším registrům. "Jsme třetím nejproduktivnějším registrem na světě po Japonsku a Německu. Umožňujeme jedno procento transplantací, každá 100. (nepříbuzenská) transplantace ve světě, probíhá přes tento registr, to je pro mě sen," řekl Koza.
Plánuje, že v budoucnu by se chtěl registr zaměřit na hledání dalších dárců například mezi Romy, Vietnamci či lidmi židovského původu. "Připravujeme spolupráci se Slováky, ale tam není registr, takže to vyžaduje velké úsilí nějakou činnost zahájit," řekl primář. Podle něj jsou z transplantačního hlediska zajímavou populací například slovenští Maďaři. "Dokonce doufám, že podaří-li se nám získat i další menšiny, uvažujeme o společném večeru pro všechny," plánuje primář. Při získávání lidí arabského původu spolupracuje registr a nadace s jejich sdruženími a organizacemi, pomáhá i lékařka arabského původu nebo zpěvák Ali Amiri.
Transplantace kostní dřeně je mnohdy poslední nadějí na záchranu života, pokud nemocný s leukémií či další těžkou krevní nemocí nebo nádory najde včas vhodného dárce. Kombinací transplantačních znaků jsou miliony, v určitých národech se opakují jisté specifické kombinace. Pro konkrétní nemocné se proto vhodní dárci hledají lépe ve vlastním národě či etnické skupině.
Aby lékaři našli jednoho českého dárce s novými transplantačními znaky, musejí vyšetřit zhruba deset Čechů. U etnických menšin je pro registr takovým unikátem zatím každý dárce. Na celém světě je v registrech přes deset milionů dárců. Většina má genetické kořeny v národech pocházejících kdysi z Evropy. Pravděpodobnost najít dárce pro české nemocné či pro lidi s předky ze středoevropských národů, je proto už poměrně vysoká. U nemocných jiných národů a etnických skupin je ale šance stále o mnoho nižší.
ČNRDD vznikl v Plzni v roce 1992 a v jeho databázi je nyní na 31.000 lidí ochotných věnovat bezplatně krvetvorné buňky pro záchranu života. Každoročně přibývá kolem 2000 nových dobrovolníků. Registr ročně vyřizuje až 250 žádostí z Česka a dalších až 600 ze zahraničí. Pomohl už k více než 400 nepříbuzenským transplantacím.
