Jarní revizí ve čtvrtek prošlo pod vedením Josefa Hrůzy dílo bednářů z Plzeňského Prazdroje. Na nádvoří pivovaru vysklepili a vysmolili dubové sudy, ve kterých ležák Pilsner Urquell leží a dozrává v historických sklepích pivovaru. Pivo uvařené dle tradiční receptury, kvasící a zrající v původních podmínkách v dubových kádích a sudech slouží plzeňským sládkům k pravidelnému porovnávání s pivem vyrobeným v současném zařízení, aby zůstala výjimečná chuť piva Pilsner Urquell zachována.
Vysklepování a smolení dubových sudů patří do tradiční péče bednářské party o dřevěné dubové kádě a sudy, určené ke kvašení a dozrávání plzeňského piva v historických sklepích pivovaru. „Bednáři významně pomáhají zachovávat tradiční výrobu piva Pilsner Urquell. Plzeňské pivo tak v malém množství kvasí v dubových spilečných kádích a dozrává v historických sklepích pivovaru v naprosto stejných podmínkách jako před téměř 172 lety a slouží nám sládkům k neustálé kontrole senzorických i chuťových vlastností tohoto piva a k porovnání chuti s pivem vyrobeným současnými technologiemi,“ uvedl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.
„Kontrolovat plzeňský ležák z dřevěných sudů pravidelně přicházejí nejen současní, ale i emeritní sládci pivovaru. A samozřejmě degustovat jej mohou v autentickém prostředí historických sklepů i sami návštěvníci,“ doplnila Jindřiška Eliášková, vedoucí oddělení péče o historické dědictví a rozvoj cestovního ruchu v Plzeňském Prazdroji. Mezi každoroční jarní a podzimní činnosti bednářské party patří pravidelná údržba dubových sudů a kádí, výměna dřeva, tzv. dužin, čištění a smolení sudů, čištění kádí, veškerá manipulace se sudy a samozřejmě i výroba nových ležáckých sudů.
Smolení
Základním materiálem pro výrobu pivovarské smoly je pryskyřice, která se získává z jehličnatých stromů, hlavně z borovic. Používá se směs čínské, kanadské a americké pryskyřice. Pivovarská smola vzniká společným povařováním různých druhů smoly, které trvá čtyři hodiny. Teplota smoly během vaření dosáhne 200° C.
Ruční smolení ležáckých sudů začíná odsmolováním, kdy se rozpustí v sudu stará smola. Poté se do sudů o objemu až 50 hl nalije cca 40 litrů 200° C horké nové smoly, sud se tzv. štorcuje (převaluje), aby smola zatekla do všech pórů. Přebytečná tekutina se vylije a smola se nechá zaschnout při cca desetiminutovém kutálení, aby se rovnoměrně rozlila. Smola nesmí dodávat pivu žádnou příchuť.
Unikátní řemeslo spojené s plzeňským pivovarem
O tom, že řemeslo plzeňských bednářů patří ke světové raritě, svědčí i stáž mladých francouzských bednářů, kteří se zde v červenci loňského roku učili pivovarskému bednářskému umění po dobu dvou týdnů.
Unikátnost v Plzni stále zachovávaného řemesla také potvrzuje ocenění Nositelé tradice lidových řemesel, které za významnou péči o odkaz dávných řemeslných tradic od Ministerstva kultury v září 2012 převzal za celou bednářskou dílnu mistr bednářů Josef Hrůza.
