O tomto víkendu instalovali členové plzeňského ekologického spolku na ochranu ptactva svou již druhou umělou hnízdní podložku pro čápa černého. I tentokrát však nelezli na tovární komín, ani střechy průmyslových či obytných objektů a nebo telegrafní sloupy, ale na obrovský smrk uprostřed lesa v Pernarci na Plzeňsku.
Čáp černý totiž na rozdíl od svého příbuzného, čápa bílého, žije skrytým způsobem života, a tak se jeho hnízda nacházejí většinou v hlubokých lesních celcích. V Plzeňském kraji je evidováno několik desítek hnízd čápů černých a nejvíce se jich sleduje na Tachovsku, Domažlicku či Plzni – severu. V současné době jsou černí čápi daleko na zimovištích, a tak než se vrátí z teplých krajin, je třeba jim stará hnízda překontrolovat a případně nová připravit. Vše se musí realizovat na základě speciálního povolení, se souhlasem vlastníka polesí a příslušného orgánu ochrany přírody. "Naše organizace sleduje hnízdění černých čápů spíše nárazově a každým rokem kroužkujeme na 2 až 6 hnízdech v kraji," říká její šéf Karel Makoň.
Hnízda černých čápů jsou většinou na vysokých a silných stromech a jejich rozměry či hmotnost záleží na stavitelské vášni hnízdícího páru. Některá hnízda jsou pak po několika hnízdních sezonách však tak velká, že zejména v zimních měsících či za větrného počasí spadnou a čápi si následně musí hledat náhradní bydlení. "Právě proto se snažíme v těchto případech zhotovit nové, náhradní umělé hnízdní podložky. Většinou se jedná o lehčí kovovou konstrukci, ukotvenou třemi trny do kmene stromu. Na kovový rošt se následně nainstaluje imitace rozestavěného hnízda a ostatní již musí dodělat čápi sami. Kvalitní hnízdní podložka může pak čápům sloužit i několik let a pokud se čápům líbí, tak i nám se následně mnohem lépe kroužkují a kontrolují mláďata. Pokud se však umělá hnízdní podložka čápům nezamlouvá, postaví si nové hnízdo třeba na starém hnízdě káně lesní či v koruně jiného stromu," vysvětluje Makoň.
