Počet zemědělských farem zaměřených na turisty v Plzeňském kraji neroste, ale spíše klesá. Hlavním důvodem je, že o sezoně, která je nejdéle od června do září, se musejí majitelé usedlostí stoprocentně věnovat hostům a starost o pole a zvířata musejí předat někomu jinému. Na to nebylo hodně farmářů připraveno a časem skončili. Řada zemědělců podle svých slov vlastně ani neví, proč se této neziskové činnosti stále věnuje.
Agroturistika je podle nich během na dlouhou trať. Nutná stabilní klientela se buduje dlouho a pomalu se vracejí také vložené peníze do bezpodmínečně nutných staveb pokojů, sociálních zařízení a kuchyněk. Navíc prvotní investice, které farmáři vynaložili, musely jít do prvovýroby.
"Je to jednoznačně doplňková činnost, na níž se zatím nedá vydělat," uvedla Gábina Uhrová, která má s otcem a sestrou farmu s 800 hektary a 150 kusy masného skotu v Rybníku u Poběžovic na Domažlicku. Podle ní se musejí majitelé farmy přes léto věnovat nejvíce právě hlavní činnosti - zemědělství. Rybník, panenská a opuštěná oblast bývalého hraničního pásma, je podle Uhrové už nyní pro řadu nizozemských a belgických klientů více zajímavé než Šumava. Od loňska je tam několik dobře značených cyklotras.
Průměrná délka pobytu je podle všech oslovených pět až sedm dnů. Zejména nizozemští hosté, výhradně rodiny s dětmi, podle Uhrové preferují prohlídky po farmě, procházky po pastvinách, loví ryby, ale hlavně odpočívají. Uhrovi mají půjčovnu kol, hodně poptávané jsou projížďky na koních. V kempu vedle farmy je třeba mít vlastní sociální zařízení a kuchyňky, uvedla Uhrová.
"Od roku 1995 máme stále více turistů z Nizozemska a Belgie," řekla Jitka Rudová z Petrovic na Klatovsku. Před 11 let začali v okolí se stejnou činností čtyři farmáři. Nepořídili si WC, sprchy a měli jen dřevěné záchody a brzy skončili. V okolí do 20 kilometrů jsou jen dvě podobně farmy. K Václavu Bílkovi do nedalekého Kochánova na Klatovsku jezdí převážně Češi. Deset let má 800 hektarů polí a luk, 600 ovcí, 400 krav a pět koní.
Rudovi hospodaří na 26 zatravněných hektarech, kde se prohání 30 kusů masných krav, z toho 11 telat. Dále mají veškeré domácí zvířectvo. "O práci na louce nebo na dvoře nemají turisté zájem, nejraději leží u Kepelského potoka a čtou si," dodala. Zajímá je spíše chození po Šumavě, cesty na jeden den do Klatov, na dva dny do Prahy. Bílkům občas nějací hosté s prací pomáhají. Spíše ale chodí lovit ryby do dvou jejich rybníků, prohlížejí si stáje, objíždějí lány. Bílek nabízí dva penziony se 40 lůžky a bazénem.
Rudovi začínali se zahradou u rodinného domku, nyní využívají dva hektary vlastní louky, kde vybudovali zemědělský objekt se sprchami, WC a umývárnu. Poblíž jsou houpačky, stoly na stolní tenis, pískoviště, gril a ohniště. "Jídlo nabízí dvě restaurace v 300 metrů vzdálených Vojeticích," uvedla Rudová. V sousední Jiřičné, jeden kilometr od louky, má rodina dohodu s belgickou cestovní kanceláří, která půjčuje kola a loďky na Otavu, vedlejší farma koně. "Dobré je spojit síly více subjektů," uvedla.
Rudová chce příští rok otevřít vlastní restauraci a plánuje také malý penzion. Evropské dotace ale odmítá. "Museli bychom si vzít úvěr a do prací dodavatele nesmíme zasáhnout," řekla. Bílek by je naopak uvítal, ale přímo na agroturistiku zatím žádné nejsou. Doufá proto, že se nějaké tituly od roku 2007 vejdou do programů podpory venkova. Uhrovi nyní z dotací rozšiřují penzion z osmi na 22 lůžek. Výhledově chtějí tenisové kurty.
Všichni oslovení inzerují nabídky pouze na internetu. Rudová navíc prostřednictvím katalogu Evropského centra pro agroturistiku ECEA.
Podle expertů na turistiku tráví dovolenou na českých statcích ročně 30.000 turistů, třetina z ciziny. Služby v agroturistice poskytuje prostřednictvím cestovních kanceláří více než stovka subjektů, hlavně na východě a jihu Čech a na jižní Moravě. V Česku je asi 350 farem se službami pro turisty.
