V souvislosti s každoročním připomínáním osvobození Plzně americkou armádou je květnový termín v Galerii Ladislava Sutnara již tradičně věnován výstavě se zřetelným americkým podtextem. Je tomu tak i v letošním roce, kdy se v galerii představuje soubor osmnácti jedinečných světelných a kinetických maleb světoznámého amerického vědce, vynálezce, umělce a humanisty Franka J. Maliny.
Jak uvedl jeden z kurátorů výstavy Petr Klíma z Ústavu umění a designu ZČU, všechna vystavená díla z let 1955–1972 pocházejí z pařížské sbírky Malinových dědiců; jedno z nich (Dvě figury č. 5 z roku 1960) má dlouhodobě zapůjčené Museum Kampa, kde se na přelomu let 2007 a 2008 uskutečnila mimořádně úspěšná autorova retrospektiva – a zároveň poslední výstava jeho díla na české půdě – nazvaná Bod-linie-vesmír.
„Frank Malina, jehož můžeme zařadit po bok Nicolase Schöffera, Victora Vasarelyho, Nauma Gabo a dalších veličin umění 20. století, je celosvětově uznáván coby průkopník kinetického, resp. světelně-kinetického umění,“ dodal Klíma. Malinova díla se vyznačují proměnlivou, rytmicky organizovanou strukturou. Jejich nejdůležitějším prvkem je světlo a pohyb, jejichž zdrojem je ve většině případů elektrická energie. Ačkoliv technické řešení jeho maleb není složité – obvykle je tvoří několik vrstev rotorů a sada žárovek – vizuální efekt těchto děl, podmaňujících si naše vnímání prostoru i času, je výjimečný.
Námětem Malinových děl jsou nejčastěji nejrůznější mikro- a makroskopické děje. Jak podotkl teoretik výtvarného umění František Šmejkal v katalogu k první pražské výstavě Franka Maliny (1966), „jeho kinetické obrazy hvězdných konstelací, galaxií, mozkových vln, molekul atd. mají mimořádnou evokativní sílu právě proto, že zachycují tyto skutečnosti v jejich nejvlastnější podstatě, to je v neustálé změně a pohybu. Nikoliv ovšem v původním pohybu, který je pro nás mnohdy neuchopitelný, nýbrž v novém, uměleckém, estetickém rytmu, který vzniká koordinací rytmu lidského a fyzického a má pro diváka neobyčejně sugestivní přitažlivost.“ Sám Malina tento svůj přístup označil jako vědecký symbolismus. Frank Malina se nicméně nezastavil u kinetického umění a ve své tvorbě směřoval dál – až k totální audiovizuální syntéze pohybu, světla a zvuku.
Vernisáž výstavy Posel světla / Kinetické umění Franka Maliny se uskuteční coby součást programu letošních Slavností svobody 6. května 2013 od 15.45 hodin v Galerii Ladislava Sutnara. Na slavnostní zahájení výstavy, která se koná pod záštitou primátora města Plzně Martina Baxy a poslance PS PČR Jiřího Pospíšila, naváže v 16.45 hodin přednáška Fabrice Lapelletrie věnovaná dílu Franka Maliny. Doprovodná výstava, přibližující Malinovu životní dráhu i podrobnosti řešení jeho kinetických děl, bude probíhat od 7. května do 7. června 2013 v Galerii Nad schody.
Výstava Posel světla / Kinetické umění Franka Maliny potrvá v Galerii Ladislava Sutnara do soboty 8. června 2013.
o autorovi
Frank Malina, jehož rodiče pocházeli z Moravy, v sobě jedinečným způsobem spojoval několik zdánlivě mimoběžných světů. Se zájmem o lety do vesmíru, který v něm probudila četba románů Julese Verna, se v roce 1934 zapisuje ke studiu leteckého inženýrství na Kalifornském technickém institutu a stává se žákem slavného profesora maďarského původu Theodora von Kármána. Již o dva roky později se s úspěchem pouští do výzkumu raket. Jak uvádí Marcel Grün v článku Frank Malina, Čechoameričan, který jako první na světě prodával rakety, na sklonku 30. let Malina vyvíjí raketový motor na
kyselinu dusičnou a anilin, počátkem 40. let je pod jeho vedením vyvinuta a patentována kombinace kapalných pohonných látek, která bude později sloužit i pro kosmickou loď Apollo. V roce 1943 pak Malina, tehdy již podílník první firmy na výrobu raket na světě, dodnes známé jako Aerojet Engineering Corp., vede projekt řízené rakety dalekého doletu pro americké letectvo.
Po skončení druhé světové války však Malina svět raket a počátků cest do vesmíru opouští a stěhuje se do Paříže. Zde roku 1947 přechází ke své druhé vědecké specializaci – geofyzice – a řídí při UNESCO rozsáhlý výzkumný program zúrodňování suchých oblastí ve světě. Další jeho projekty se týkaly využívání moderní výpočetní techniky. V roce 1953 se Malina vzdává své vědecké činnosti i akademické kariéry a začíná se věnovat výhradně umělecké tvorbě. Po několikaletých experimentech s celou řadou technik dospěl Malina v polovině 50. let k systému, kterým položil základ ke světelně-kinetickému (nebo také luminodynamickému) umění druhé poloviny 20. století.
Ve výčtu Malinových životních rolí nesmí chybět ani jeho úloha zakladatele časopisu Leonardo, který kolem sebe soustředil osobnosti propagující spolupráci vědy a umění. Právě na oblast této spolupráce se v současné době upíná stále větší pozornost. Osobnost Franka Maliny i jeho celoživotní dílo nám v tomto směru mohou sloužit jako výjimečný zdroj poznání a inspirace.
Galerie Ladislava Sutnara, Plzeň
Posel světla
Kinetické umění Franka Maliny
Vernisáž výstavy: pondělí 6. 5. 2013 v 15.45 hodin
Místo konání: Galerie Ladislava Sutnara, Jungmannova 1, Plzeň
Termín konání výstavy: 7. 5. – 8. 6. 2013
Výstavu pořádá: Ústav umění a designu ZČU
