Čtyřiadvacet tělesně i mentálně postižených dětí a dospělých z celého Česka žádá nyní ve Starém Plzenci na Plzeňsku o asistenčního psa. Zájemce eviduje společnost Pomocné tlapky, která za šest let své existence vycvičila zdarma 65 psů. Každodenní příprava jednoho trvá v průměru sedm až devět měsíců a vyjde na 200.000 korun. "Stát na tuto službu pro postižené nepřispívá, zachraňují nás sponzoři," řekla ředitelka společnosti Hana Pirnerová.
Asistenčním psům se věnuje celkem pět cvičitelů. Zvíře po složení mezinárodních zkoušek ovládá desítky základních i speciálních povelů. Dokáže v bytě rozsvítit, sundat svému pánovi svetr, brýle, rozepnout zip, ovládat elektrický vozík, vrátit spadlé nohy svého pána zpět na postel.
Zejména u dětí s mozkovou obrnou slouží k takzvané canisterapii. Jde o léčebný kontakt psa s dítětem. "Má-li postižené dítě cvičit cíleně s maminkou nějaké pohyby, často odmítá. Tím, že podává psovi pamlsky, připíná mu karabinku, cvičí jemnou motoriku, aniž by to bylo násilnou formou," uvedla Pirnerová. Zvíře také pomáhá zahřívat tělo, uvolňovat ztuhlé svaly postiženého.
Mezi klienty Pomocných tlapek patří nejčastěji tělesně postižení, zejména lidé upoutaní na vozík, nevidomí i neslyšící a lidé se záchvatovým onemocněním.
K dnešnímu dni společnost oficiálně předala v Třemošné na Plzeňsku už sedmou skupinu psích asistentů neboli pejsků, kterým zadává povely přímo jejich nový majitel. Předala i tři takzvané šikovné společníky, kteří pomáhají při péči o postiženého. "Když maminka nese dítě, otevře jí pes dveře, podá plenu a podobně," vysvětlila Pirnerová.
Výcvik asistenčních psů je ze všech typů výcviků nejnáročnější. Na rozdíl od výcviku vodících psů pro nevidomé se na něj nevztahuje státní příspěvek. "O jeho zavedení usilujeme už šest let. Neúspěšně," dodala ředitelka. Společnost ročně potřebuje zhruba 3,5 milionu korun. Financují ji sponzoři, přispívají různé instituce, fondy a nadace.
