Správa Národního parku Šumava si počíná v boji s kůrovcovou kalamitou správně a v souladu s ochranou přírody. Potvrdila to autorka naturového posouzení, podle kterého by nečinnost zanechala nenávratné škody na unikátním šumavském lese.
Autorizovaná odborná posuzovatelka Oĺga Pospiechová vypracovala posudek, ze kterého vyplývá, jaký vliv na území Národního parku Šumava mají asanační zásahy proti kůrovci na druhy a ekosystémy chráněné soustavou Naturou 2000.
Z posudku zcela jednoznačně vyplývá, že zásahy proti kůrovci jsou v souladu s evropskou legislativou a ochranou přírody podle evropského práva. Naopak, kdyby se proti kůrovci nezasahovalo, znamenalo by významně negativní vliv na šumavskou přírodu.
„Povinností České republiky je zabezpečit příznivý stav předmětů ochrany přírody Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality Šumava. Tuto povinnost je potřebné splnit i za cenu zásahů proti kůrovci. Zásahy je potřeba uskutečnit i kdyby dočasný vliv na předměty ochrany přírody by mohl být mírně negativní,“ uvedla ve svém posudku Oĺga Pospiechová. Ta je zapsána na seznamu odborně způsobilých osob, které mohou takový posudek sepsat, jak na Ministerstvu životního prostředí v Čechách i na Slovensku.
Zadání posudku bylo koncipováno tak, aby byly posouzeny zásahy proti kůrovci, které proběhly v roce 2011. Samostatnou kapitolu pak tvořilo posouzení protikůrovcových opatření v lokalitě Na Ztraceném. Obsahem dokumentu bylo i posouzení záměru protikůrovcových opatření, které Správa Národního parku Šumava plánuje provést v roce 2012 a 2013.
Naturový posudek sledoval vlivy protikůrovcových opatření celkem u 9 druhů ptáků v Ptačí oblasti Šumava, na 20 druhů přírodních stanovišť a 9 dalších chráněných druhů rostlin a živočichů Evropsky významné lokality Šumava. Ve všech případech jasně vychází, že kdyby se proti kůrovci nezasáhlo, vliv na přírodu je významně negativní.
„Z pohledu ochrany přírody definovanou soustavou NATURA 2000 je bezzásahový režim významně negativní pro mnoho naturových druhů v Národním parku Šumava, včetně tetřeva hlušce,“ doplňuje Pospiechová.
Podle ní jsou další asanační zásahy v roce 2012 a 2013 proti kalamitně přemnoženému kůrovci na Šumavě v souladu s principy ochrany přírody. Pokud by se proti kůrovci na Šumavě nezasáhlo, mohlo by to znamenat zánik vhodných biotopů pro řadu rostlin i živočichů. A to evropská legislativa neumožňuje.
„Posudek tak trochu ukazuje na paradoxní situaci. Když na části území Národního parku Šumava ponecháváme přírodu bez lidských zásahů, tak z pohledu ochrany soustavy Natura 2000 to není dobře. Podle evropských směrnic je zapotřebí přírodu uchovat v takovém stavu, aby druhy ani biotopy nedoznaly podstatných negativních změn. Nicméně věříme, že část přírody NP Šumava, podle nově připravovaného zákona o Národním parku Šumava to bude až 35 procent, budeme moci ponechat bez jakýchkoli intervencí i dále,“ přeje si Jiří Mánek, náměstek ředitele Správy NP Šumava.
Posudek byl vypracovaný pro Evropskou komisi. „Posouzení bylo vyžádáno na základě závazku z dokumentu – Odpověď České republiky Evropské komisi ve věci opatření proti kůrovcové kalamitě v lokalitách Natura 2000 na Šumavě,“ uvádí Jan Stráský, ředitel Správy NP Šumava.
Posuzovatelka Olga Pospiechová strávila na Šumavě část léta minulého roku. „Problematiku Šumavy znám dobře z předchozích let. Jezdím sem pravidelně. Zajímali jsme se o důsledky kůrovcové kalamity na Šumavě a srovnávali je s kalamitou ve Vysokých Tatrách. To jsme ještě nevěděli, že nás Správa Národního parku Šumava požádá o předložení nabídky pro zpracování naturového posouzení,“ popisuje své zkušenosti se Šumavou Oĺga Pospiechová.
Při zpracování posudku vycházela Pospiechová z údajů, které jí poskytla Správa Národního parku Šumava. „Potřebné detaily jsme během podzimu sledovali přímo v terénu a stejně tak jsme řadu věcí diskutovali se zaměstnanci Správy Národního parku Šumava i s lesníky z územních pracovišť. Na lokalitě Na Ztraceném jsme se byli podívat již během loňského léta a tak jsem ráda, že jsme své poznatky mohli zapracovat i do tohoto posudku. Na posudku jsme pracovali několik měsíců během zimy a skončili jsme na konci března,“ uzavírá Oĺga Pospiechová.
