Pražská výstava Tibet mysli má původ ve Šťáhlavicích

Novoměstská radnice v Praze hostí ode dneška výstavu Tibet mysli. Záměrem výstavy je připomenout padesáté výročí odchodu 14. dalajlamy do exilu a vytvoření prostoru pro setkávání lidí soucítících s touto událostí. Tento prostor, jak pomyslný tak skutečný, je vyjádřen názvem výstavy „Tibet mysli“. Pr...

Cílená propagace v Plzni

Novoměstská radnice v Praze hostí ode dneška výstavu Tibet mysli. Záměrem výstavy je připomenout padesáté výročí odchodu 14. dalajlamy do exilu a vytvoření prostoru pro setkávání lidí soucítících s touto událostí. Tento prostor, jak pomyslný tak skutečný, je vyjádřen názvem výstavy „Tibet mysli“. Pro většinu z nás totiž Tibet stále představuje pouze „Tibet mysli, mlžnou, starobylou říši, kde se myšlenky stávají hmatatelné a sny lze prožít...“
V současném světě jsme stále více konfrontováni s jinakostí, kterou se učíme poznávat a přijímat. Západní a východní duchovní hodnoty se stále intenzivněji vzájemně promíchávají a přelévají. Projekt Tibet mysli se pokouší o reflexi tohoto vzájemného prolínání. Věříme, že toto ovlivňování může vést, jako už několikrát v dějinách, k oboustranně podnětné synkrezi.
Výstava dokládá přesvědčení, že podobná mezikulturní setkávání mají v postmoderním světě daleko hlubší význam, než se může v tuto chvíli jevit. Pro většinu globalizované společnosti slábne vliv tradičních hodnot. Setkání s Tibetem, s tibetskou kulturou, s různými formami tibetského buddhismu může inspirovat a přivést nás k novému hledání ztracené spirituality. Tak jako se už dříve nechaly inspirovat osobnosti jako byl Tolstoj, Borges, Merton, Ginsberg, C.G. Jung, Drtikol nebo E.Bondy... Naše kultura ztrácí volnost, toleranci, měkkost... Díky zkušenosti s „jiným světem“ můžeme lépe nahlédnout do tradice vlastní. Setkání tohoto charakteru nám pomáhají sbírat odvahu k tomu, abychom byli schopni vést dialog s jakoukoli „jinou“ kulturou při respektování vzájemných odlišností.

Projekt „Tibet mysli“ vznikl z iniciativy občanského sdružení Potala a Bezejmenné čajovny ve Šťáhlavicích. Obsahem navazuje jak na aktivity o.s. Potala, zaměřené na seznamování veřejnosti s historií, kulturou, náboženstvím a tradičním způsobem života Tibeťanů, tak na kulturní projekty Bezejmenné čajovny, především pak na 5 ročníků multikulturního čajového festivalu, který se pravidelně konal na zámku Kozel nedaleko Plzně. Potala se v minulosti podílela na přípravě řady etnografických výstav o kultuře Tibetu a vystoupení tibetských umělců (např. soubor tibetské opery v Praze v roce 2001).

Důležitým tématem výstavy Tibet mysli je evropská fascinace tibetským buddhismem. Jeho ritualizovanou formu představují ve výstavě rituální, sakrální a umělecké předměty zapůjčené Národní galerií v Praze, Národním muzeem - Náprstkovým muzeem asijských, afrických a amerických kultur a soukromými sběrateli. Jedná se především o tradiční náboženské malby na plátně nazývané thangky zobrazující mandaly či ikonografické postavy tibetského buddhismu, sochy Buddhy a dalších postav tibetského náboženství – buddhů, bódhisattvů, ochránců nauky v jejich mírumilovných i hrozivých podobách.. Dále jsou vystaveny drobné ochranné malby (cagle) a ukázky textů a knih (pečha) tištěných z dřevěných matric, včetně iluminací z rukopisů.

V části výstavy nazvané Tibet českýma očima jsou představeny obrazy a fotografie českých umělců odrážející historii vztahů Čechů k Tibetu.
Dokumentární cyklus fotografií kameramana Josefa Vaniše a režiséra Vladimíra Síse představuje tibetské reálie, tak jak je autoři zachytili při své cestě po Tibetu v roce 1954. Snímky zachycují dnes již zničené církevní památky, náboženské obřady, život prostých Tibeťanů, ale i portréty tehdy devatenáctiletého 14. dalajlamy Tändzin Gjamccha.
Meditativní obrazy nejslavnějšího buddhismem ovlivněného českého umělce Františka Drtikola jsou niterným vyjádřením jeho specifického uchopení tibetských inspirací.
Nejvýznamnějšímu českému představiteli humanitní fotografie Jindřichu Štreitovi se při jeho cestě po Číně podařilo v portrétech prostých Číňanů geniálně zachytit jejich vstřícnost, otevřenost, ale i hrdost a vnitřní vznešenost, kterou si zachovali navzdory všem ideologiím.
Jiří Kornatovský pracuje s podobným zacílením a introspekcí, s jakou přistupují k duchovní práci mniši většiny konfesí. V energii jeho minimalisticky koncentrované kresby se dotýkáme společného a prázdného prostoru prvotní čistoty.
Kulturou Indie a Tibetu se inspiroval také malíř Jaromír Skřivánek. Svými malbami zachycuje jak vnitřní krajiny duše, tak vnější monumentální krajiny himálajské přírody i tajemné interiéry buddhistických a hinduistických chrámů.

Jisté inspirace a paralely s tibetskou kulturou je možné vystopovat také na vystavovaných pracích užitého umění.
Práce Dalibora Worma jsou vesměs vyjádřením jeho fascinace dálněvýchodním myšlením - především buddhismem a taoismem. Obsahem jeho Knihy volnosti jsou otisky mlčení, ticha a prázdnoty.
Volné a nepojmenované porcelánové objekty hlavně v zahraničí vystavujícího Ivana Jelínka jsou výrazem jeho obecně lidské solidarity. Poukazují na naše vznešené sny, touhy a tajemství, které pro nás vzdálená tibetská kultura představuje.
Litinové objekty Miroslava Párala akcentují cestu celou výstavou a dovedou nás až k existencionálně tísnivému připomenutí exodu tibetského národa po roce 1959, při kterém Tibet opustilo více než 100 000 Tibeťanů.
Instalace Australanky Zen Parry jsou ovlivněny šamanismem a bönismem, původním tibetským náboženstvím, s jehož projevy se autorka setkala při svém tvůrčím pobytu v Tibetu. Z jejích temných vesmírných sítí vyzařuje původní hlubinná jednota umění a náboženství.
Světelné obrazy-mandaly Marie Jiráskové jsou materializací věčné lidské touhy po světle a svobodě.
Keramička Dáša Štrosová svojí instalací připomíná hlavní téma buddhismu, pomíjivost a proměnlivost jevů. Speciálně pro výstavu Tibet mysli vytvořila instalaci tradičních modlitebních praporků (lungta) z recyklovaného lahvového skla.

Významný prostor je věnován osobnosti 14. dalajlamy, od jehož útěku z Tibetu do indického exilu uplyne letos již padesát let. Prostřednictvím připomenutí jeho návštěv v Československu a později České republice, jeho přátelství s Václavem Havlem a jeho vlivu na světovou veřejnost, chce výstava upozornit na univerzální otázky lidství a základních lidských práv.

Reportážní cykly fotografií z cest po Tibetu a návštěv dalajlamy v České republice představí fotografové:
Zdeněk Thoma, Josef Ptáček, Hana Rysová, Pepa Středa, Pavel Bém, Stanislav Doležal, Markéta Kratochvílová, Jaroslav Havlík a další.

Vypjatá atmosféra loňských masových demonstrací Tibeťanů a brutálních zákroků čínské moci proti nim, vlna solidarity po celém světě, olympiáda v Číně, podzimní návštěva dalajlamy v České republice, řadu let narůstající zájem o buddhismus – to jsou ve zkratce témata, na která naše výstava odpovídá nikoli konfrontačně.




Doprovodný program – rituály, filmy, koncert, přednášky, besedy
1. AKCE V PROSTORÁCH NOVOMĚSTSKÉ RADNICE:
1.3. od 17 hod. komentovaná prohlídka
od 18 navazuje: tibetský lama Sonam Sangpo – přednáška a meditace
12.3. vystoupení alternativní hudební skupiny Relaxace, která ovlivňovala
zájem mladých lidí o východní kultury zejména v 80. letech
26.3. hudební těleso Alikvotní 4 představí specifický hrdelní zpěv, tradiční pro
oblast Tibetu a Mongolska


2. HLAVNÍ HOST - SKUPINA MNICHŮ PŮVODNÍ TIBETSKÉ DUCHOVNÍ TRADICE BÖN Z EXILOVÉHO KLÁŠTERA MÄNRI V INDII

navštíví Českou republiku v dubnu, data budou upřesněna na www.tibetmysli.cz

Bön či bönismus je původní domácí tibetské náboženství s kořeny ve starověké Persii a tibetském dávnověku. Dodnes se zachovalo jen několik linií bönistického učení, předávaných v několika málo tibetských klášterech. Mniši bönistické tradice obvykle necestují do západních zemí za účelem předvádění ukázek pro západní publikum. Jde o první unikátní příležitost zúčastnit se autentických mnohahodinových rituálů v podobě, v jaké jsou prováděny pro tibetské publikum. Jde o ojedinělou příležitost, kdy se naše veřejnost může seznámit s fenoménem, který silně ovlivnil celou tibetskou kulturu, myšlení a společnost.

3. BRÁNA TIBETSKÉHO FILMU
Přehlídka filmů o Tibetu
Kino Světozor, Praha 1
9.3. - Deset otázek pro dalajlamu

Kino Aero, Praha 3: 23. - 26. března
23.3. od 18:00 hod. Tibet´s Cry for Freedom od 20:30 hod. Blind Sight
24.3. The Nazi Expedition to Tibet An Unwaking Gaze
25.3. Leaving Fear Behind Milaräpa
Vstupné: 100 Kč
Biskupcova 31, 130 00, Praha 3, Tel. 271 771 349 e-mail: info@kinoaero.cz

4. KONCERT PRO TIBET
Visací zámek a hosté
7. dubna, Malý sál Lucerny, Praha 1


Více aktuálních informací na www.tibetmysli.cz


The Loop Jazz Club

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
ARCHIV ZPRÁV
čt 26.02.2009 17:30



0 +
 
ČNSO studio

Hlavní zprávy

 

ČEZ - Čistá energie zítřka