Ve čtvrtek 25. března se mezi osmnáctou a dvacátou hodinou v divadélku Jonáš v plzeňské Měšťanské besedě koná přednáška s besedou: Pesticidy – pomocníci i zabijáci.
Zajímá vás, jak pesticidy a další chemické látky ovlivňují lidské zdraví a životní prostředí? Víte, ve kterých potravinách najdete nejvíce pesticidů? Jak si vybrat výrobky, které jsou k lidskému zdraví šetrnější?
Co jsou to pesticidy?
Jako pesticidy jsou označovány účinné látky a přípravky, které ovlivňují základní procesy v živých organismech, a proto jsou schopné ničit nebo regulovat „škodlivé“ organismy. Nejčastěji se používají v zemědělství nebo k regulaci růstu rostlin mimo zemědělskou půdu. Pesticidy ovšem můžou mít závažné dopady na lidské zdraví i na životní prostředí. Unikají do vody, do vzduchu a do půdy, kde představují riziko pro necílové rostliny, volně žijící živočichy, půdní ekosystémy, kvalitu povrchových a podzemních vod i pro biologickou rozmanitost obecně. Za značně vysoké je v současnosti v EU považováno hlavně znečišťování vody. Mnohé řeky tekoucí v nížinách obsahují množství pesticidů několikanásobně přesahující limitní hodnotu 0,1 mg/l. Z toho plynou například vysoké vodárenské náklady na úpravu vody, kterou následně pijí miliony Evropanů. Nemalé náklady jsou spojeny taky s monitorováním obsahu pesticidů v povrchových a podzemních vodách.
Pesticidy ohrožují i lidské zdraví. Jednak přímo při jejich výrobě a užívání, jednak nepřímo – například spotřebitelé je konzumují v potravinách a ve vodě, do kontaktu s nimi přicházejí obyvatelé v okolí míst aplikace atd. Zdravotní a ekologická rizika pesticidů jsou vyhodnocována během jejich povolování, EK ovšem přiznala, že dosud není k dispozici vědecká metoda, kterou by bylo možné uspokojivě posoudit účinky směsi chemikálií (tzv. koktejlový efekt), a proto zatím není možné vyhodnotit celkový vliv všech používaných látek na lidské zdraví a na životní prostředí. Působení pesticidů na lidské zdraví přitom může mít značné účinky. U lidí, kteří jsou pesticidům vystaveni při jejich výrobě a aplikaci, může dojít k široké škále otrav, ale i kožních, nervových a dýchacích onemocnění. Při dlouhodobém vystavení nízkým dávkám pesticidů zase hrozí např. rozmanité typy rakoviny, vrozené vývojové vady, narušení mužské i ženské plodnosti, alergie, narušení imunity atd. Rizika vyplývající z nepřímého vystavení pesticidům v důsledku jejich rozprašování nebo neodbouraných zbytků v potravinách či vodě pak můžou být zvlášť vysoká například mezi obyvateli zemědělských oblastí, u nemocných lidí nebo u dětí.
