Ve dvou expedicích totiž nejprve došla před silvestrem právě na samotný Jižní pól, tento týden vystoupala na nejvyšší horu Antarktidy. Tím udělala další krůček k pomyslnému získání Koruny planety.
„Cesta na Jižní pól bylo velké dobrodrůžo. Bylo to něco úplně jiného, než jsem kdy zažila. Prostě nekonečná krajina ledu a sněhu. Polární den je velká bomba, kdy klidně o půlnoci svítí sluníčko. Dokonce i kopání místa na stan v minus čtyřiceti stupních má své kouzlo,“ září s ledovou tváří Eva Perglerová, která jižního pólu dosáhla téměř přesně po 112 letech po první úspěšné výpravě vedené polárníkem Roaldem Amundsenem (14. 12. 1911). „Pro nás to byla osmidenní cesta na lyžích. Každý táhne saně těžké 60-70kilo s komplet vybavením, stany, vařiče, benzín, jídlo. Cesta byla celkem v pohodě. Někdy byl led hladký, ve zvlněném to šlo hůř, ale v zásadě to byl takový studenější přechod Šumavy,“ usmála se Eva Perglerová, která na 120 kilometrů dlouhou cestu vycházela z 89. rovnoběžky a postupně nabrala nadmořskou výšku 2835 m. n. m. Jižního pólu dosáhla 28. 12. 2023. „Byli jsme dvě skupiny a čtyři průvodci. Začalo nás třináct, vzdal jediný,“ poznamenala Perglerová, když si na pólu prohlédla jak „pravý“ – geografický Jižní pól s cedulí připomínající první dobyvatele Amundsena se Scottem, tak i několik metrů vzdálený „Ceremoniální jižní pól“, tedy oblast vyhrazenou pro fotografování s typickou kovovou koulí na krátké holičské tyči obklopené vlajkami původních signatářských států Smlouvy o Antarktidě.
Po úspěšné výpravě následovalo několik dnů vynuceného volna, aby mohl být zahájen výstup na nejvyšší horu Antarktidy, na Vinson Massif, tyčící se v nadmořské výšce 4892 m. „Oproti plánu jsme začali o 5 dnů později, protože kvůli špatnému počasí nelétala letadla do základního tábora. Samotný let Dakotou na lyžích byl ale další z velkých zážitků,“ popsala přesun do „base campu“ ve výšce 2100 m Eva Perglerová. Ze základního tábora expedice sedmi lidí a dvou průvodců postupovala se saněmi do Low Campu (2800 m. n. m). „Tam už jsme saně nechali a pokračovali s batohy. Do High Campu o nadmořský kilometr výš se už leze po stěně na fixních lanech. V každém campu se staví stany. Ty se ráno balí a zakopají se díry ve sněhu, aby je vítr neroztrhal,“ vylíčila Eva Perglerová.
Vrcholový den přišel v pondělí 8. ledna. „Vyrazili jsme v 10 hodin a na vrchol se dostali v 16 hodin. Byla tam strašná zima a vichr. Teploměr sice ukazoval minus 44, ale pocitová hodnota, podle našeho vedoucího expedice Garreta Madisona, odpovídala minus 55 stupňům. Když to ale shrnu, obě expedice silně předčily má očekávání,“ uzavřela spokojeně ledovou výpravu přeštická zubařka, která se v nadcházejících dnech vrátí zpět do České republiky.
Výstupem na Vinson Massif, tedy na nejvyšší hodu Antarktidy, se Eva Perglerová přiblížila k možnému zisku Koruny planety, nebo-li Seven Summits. Jde o souhrnné označení pro nejvyšší hory každého ze sedmi kontinentů světa. Zdolání všech sedmi vrcholů je horolezecká výzva, která byla poprvé definována v 80. letech 20. století amatérským horolezcem a podnikatelem Richardem Bassem a následně modifikována legendárním horolezcem Reinholdem Messnerem. Přeštická zubařka má na svém kontě pět resp. šest ze sedmi vrcholů. Na kontě jí chybí vrchol Denali v Severní Americe (6190 m). Zatímco první dva seznamy uvádí za nejvyšší horu Evropy Elbrus (5642 m), podle třetího seznamu horolezce Williama Hacketta je to Mont Blanc (4810 m). I na jeho vrcholu již Perglerová také stanula. Zbýval by tedy jediný – Denali, známý také jako Mount McKinley. Při otázkách, zda na titul Eva Perglerová hodlá opravdu zaútočit, se vždy jen tiše usmívá.
Eva Perglerová - zdolané vrcholy Koruna planety (Seven Summits)
Kilimandžáro (5895 m) Afrika
Vinson Massif (4892 m) Antarktida
Mount Everest (8849 m) Asie
Puncak Jaya (Carstensz; 4884 m) Austrálie a Oceánie
Mont Blanc (4 810 m) Evropa
Aconcagua (6961 m) Jižní Amerika
