U příležitosti stého výročí narození plzeňského rodáka, výtvarníka a tvůrce animovaných filmů Jiřího Trnky pozval primátor Martin Baxa k přátelskému setkání na radnici potomky mezinárodně uznávaného umělce. Setkání se uskuteční ve středu 22. února. V souvislosti s tímto významným jubilem vyhlásí město Plzeň ve spolupráci s Galerií Paletka 24. února výtvarnou soutěž na téma Plzeňské děti Jiřímu Trnkovi.
Pozvání na setkání, které se uskuteční 22. února od 16 hodin v salonku primátora, přijali dcery Jiřího Trnky Zuzana Ceplová, Helena Trösterová a Klára Trnková, syn Jan Trnka a manželka zesnulého syna Jiřího Trnky Helena Trnková. Za město se setkání zúčastní primátor Martin Baxa a jeho náměstkyně Eva Herinková.
Hodinu před přijetím Trnkových potomků na plzeňské radnici položí primátor Martin Baxa v doprovodu náměstkyně Evy Herinkové květiny na hrob Jiřího Trnky na Ústředním hřbitově.
Pod záštitou primátora Martina Baxy a náměstkyně primátora Evy Herinkové vyhlásí město Plzeň ve spolupráci s Galerií Paletka dne 24. února, v den narození Jiřího Trnky, výtvarnou soutěž pro děti a mládež na téma Plzeňské děti Jiřímu Trnkovi. Soutěž bude určena žákům mateřských, základních a základních uměleckých škol. Soutěžit se bude v několika věkových kategoriích. Mladí výtvarníci se mohou pro své práce nechat jakkoliv volně inspirovat dílem Jiřího Trnky, jeho pohádkami, animovanými filmy, loutkami či různými literárními podklady. Výběr výtvarné techniky záleží na autorovi. Pravidla soutěže povolují malbu i kresbu, grafiku, keramiku i ostatní plošné techniky.
Zájemci mohou výtvarné práce zasílat v období od 3. do 10. dubna 2012 na adresu Základní umělecká škola, K. Steinera 28, 318 04 Plzeň. Vyhlášení výsledků a zahájení výstavy nejlepších prací se uskuteční dne 25. dubna od 17 hodin v Galerii Paletka.
Plzeňský rodák Jiří Trnka se narodil před sto lety
Významné jubileum plzeňského rodáka, výtvarníka, ilustrátora a tvůrce animovaných filmů Jiřího Trnky si město připomíná tento týden. Jiří Trnka se narodil v Plzni v roce 1912 a prožil zde své dětství. Na místním ústředním hřbitově je také pochován.
Součástí Trnkova života byly loutkové postavičky již dávno před tím, než se na plzeňské reálce setkal se svým učitelem, zakladatelem moderní tradice českého loutkového divadla, Josefem Skupou. Jeho matka s babičkou si přivydělávaly šitím hadrových panáčků a vyráběním dřevěných hraček, a tak se na výrobě „loutek“ Trnka podílel již jako malý. V roce 1915 začal studovat reálné gymnázium na Mikulášském náměstí, avšak vzhledem ke složité finanční situaci rodiny studia nedokončil a začal se učit řemeslu.
Setkání s Josefem Skupou sám Trnka považoval za osudové. Skupa ho přivedl k loutkářství na scénu divadla Feriálních osad. Později Skupa svého žáka a následovníka všemožně podporoval. Díky jeho pomoci mohl Trnka v Praze vystudovat Uměleckoprůmyslovou školu a začít se výtvarnému umění věnovat profesně. Pro Skupovo divadlo navrhoval a vytvářel divadelní kulisy, spolupracoval s novinami a časopisy.
V roce 1936 na scéně Divadla Rokoko založil vlastní loutkové Dřevěné divadlo, které však po první sezoně zkrachovalo. Na základě této zkušenosti se Trnka začal věnovat práci scénografa, kdy vytvářel kostýmy a kulisy pro Osvobozené a poté i Národní divadlo v Praze. V období druhé světové války se soustředil především na malířskou tvorbu, po osvobození se začal věnovat animovanému a loutkovému filmu.
Přestože jej proslavil především animovaný a loutkový film, Trnka se považoval především za malíře. Chtěl tvořit hlavně pro děti. Za zmínku stojí například ilustrace Karafiátových Broučků, Hrubínova Špalíčku pohádek, Pohádek tisíce a jedné noci anebo příběhů nezbedného medvídka Míši Kuličky. Za vrchol jeho ilustrátorské tvorby jsou pak považovány Andersenovy pohádky. Díky Trnkovu výtvarnému zpracování této knihy byla v roce 1963 vyhlášena nejkrásnější knihou pro děti ve Francii, za nejhezčí dětskou knihu 20. století ji označila Andersenova společnost. Trnka pro děti nejen výtvarně zpracovával příběhy jiných autorů, ale také pro ně sám napsal pohádku Zahrada - příběh pěti kluků, kteří prozkoumávají tajemnou zahradu.
V roce 1945 spoluzakládal studio animovaného filmu Bratři v triku, o několik let později založil studio vlastní. Mezi jeho nejznámější animované filmy patří pohádka Bajaja, Staré pověsti české, Dobrý voják Švejk či celovečerní film Sen noci svatojánské. O tom, že Trnkova tvorba právem dosáhla úspěchu a ohlasu v mezinárodním měřítku, svědčí Trnkův úspěch s filmem Zvířátka a Petrovští na festivalu v Cannes v roce 1946 a další ocenění na mnoha filmových festivalech a výtvarných přehlídkách. Trnkův vliv na podobu animované tvorby bývá často porovnáván s Waltem Disneyem.
Český odborník na dějiny animovaného filmu Edgar Dutka v rozhovoru pro Českou televizi upozorňuje na to, že i přes mezinárodní úspěch to Trnka ve své době neměl vůbec lehké a neustále se potýkal s režimem. Vedle podpisu manifestu 2000 slov je za největší Trnkovo veřejné vyjádření proti tehdejšímu režimu považován krátkometrážní film Ruka z roku 1965 o strastech umělce, který bojuje s totalitním režimem. Po událostech roku 1968 byl film zakázán a uzamčen do trezoru. V osmdesátých letech ho podle Česko-slovenské filmové databáze Americká filmová akademie označila za pátý nejlepší animovaný film všech dob. Jiří Trnka zemřel 30. prosince 1969.
