V letošním roce se primátor Martin Baxa ozhodl udělit historické pečetě města Plzně a Cenu města Plzně u příležitosti 17. listopadu – Dne boje za svobodu a demokracii následujícím laureátům:
Plaketu s Vyobrazením městské historické pečetě uděluje primátor podle své úvahy osobám, které se zasloužily o rozvoj města, jeho propagaci, ochranu jeho práv a zájmů nebo jiným způsobem napomohly zvýšení prestiže města.
doc. PhDr. Vlastě Bokůvkové, CSc., hudební publicistce a pedagožce.
Velmi záslužná a fundovaná činnost paní docentky Bokůvkové jakožto hudební pedagožky byla vždy doprovázena rozsáhlou činností publikační a nezměrnou iniciativou o popularizaci hudby a neutuchajícím úsilím o organizaci hudebního života v Plzni. Svůj nezpochybnitelný odborný přínos v oblasti dějin české hudby 19. -20. století s orientací na Plzeň a Plzeňsko paní docentka Bokůvková na základě svých popularizátorských snah a aktivit dokázala prezentovat nejen studentům, ale i plzeňské veřejnosti a s ochotou a nápaditostí se zapojovala do veřejných kulturně-hudebních pořadů v našem městě. Její zásluhou byl a je plzeňský kulturní život obohacen o mnoho úspěšných a oblíbených hudebních pořadů a uměleckých vystoupení.
MgA. Pavlu Pavlovskému
O panu Pavlovském lze říci, že celou svou profesní dráhu spojil především a výhradně s DJKT v Plzni. Sem nastoupil před 45 lety do svého prvního angažmá po absolvování DAMU a toto dlouhé období svého působení zde přerušil pouze dvakrát. Na počátku sedmdesátých let a v osmdesátých letech byl členem pražských divadel Za Branou a Realistického divadla a po zániku uvedených divadelních scén se v obou případech do plzeňského divadla vrátil. Při třetí změně ve své herecké kariéře neopustil Plzeň ani její divadlo, v přelomových listopadových dnech roku 1989 se s obdivuhodnou rozhodností stal aktivním organizátorem předscén a nesmlouvavým předsedou tamního stávkového výboru. Tuto roli zvládl bez zkoušek i jakékoli přípravy, pouze na základě odvážného rozhodnutí a neochvějné ji zastával. Dalším nemalým přínosem pro naše město znamená jeho úspěšné desetileté působení ve funkci šéfa činohry DJKT. V neposlední řadě je třeba zmínit více než 120 rolí ztvárněných na scéně tohoto divadla, které se vyznačují autenticitou, vnitřní pravdivostí a tvůrčí fantazií. Umělecký a odborný přínos jmenovaného byl oceněn prestižními cenami - např. Cenou Thálie a dvakrát Cenou Českého literárního fondu.
doc. Ing. Josefu Průšovi, CSc. – vysokoškolskému pedagogovi, rektoru ZČU 2004 - 2011.
Doc. Průša spojil téměř celý svůj profesní život s Vysokou školou strojní a elektrotechnickou v Plzni a následně se Západočeskou univerzitou. V době svého působení ve funkci náměstka ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vědu a vysoké školy zůstal v nejtěsnějším spojení s vysokoškolskou tématikou - intenzivně se věnoval přípravě národní politiky výzkumu a vývoje, Zákona o veřejné podpoře výzkumu a vývoje, Národního programu výzkumu a vývoje a dalších norem. Po návratu z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se stal kancléřem Západočeské univerzity v Plzni a v roce 2004 byl zvolen do funkce rektora této univerzity, kterou po opětovném zvolení vykonával i následující volební období a na jaře letošního roku tuto funkci předal současné paní rektorce Iloně Mauritzové.
Ing. arch. Janu Soukupovi architektu, zakladateli atelieru Soukup.
Ing. arch. Soukup je aktivním architektem a v této funkci fundovaným glosátorem stavebních akcí, dále autorem publikací mapujících osudy především církevních památek a také zasvěceným průvodcem a autorem přednáškových cyklů po plzeňských sakrálních stavbách. Jeho skutečný zájem o záchranu památek se projevuje v jeho angažovanosti v řadě nadací, např. v Nadaci za záchranu kláštera v Chotěšově nebo Nadaci za záchranu památek Rokycan, která kromě jiného zajistila i opravu plzeňského kostelíka U Ježíška.
Architekt Soukup spolu se svými kolegy z Atelieru Soukup realizoval řadu významných akcí obnovy kulturních památek i zcela nových a moderních staveb v Plzni i po celé České republice nebo se na významných realizacích podílel. Jedná se například o rekonstrukce budov Západočeského muzea, Měšťanské besedy, Muzea loutek, františkánského kláštera, Velké a Staré synagogy v Plzni a mnoha dalších; nejednou byla jeho díla oceněna jako Stavba roku Plzeňského kraje. Ke zcela jedinečným realizacím mimo naše město patří obnova a výstavba trapistického kláštera v Novém Dvoře ve spolupráci se světově proslulým anglickým architektem Johnem Pawsonem.
Hluboký a nezištný zájem pana architekta Soukupa o urbanistickou a architektonickou podobu našeho města, jeho angažovanost v zachovávání jejího kulturního dědictví a dlouholetá spolupráce s vedením města jsou pro Plzeň významným a nezpochybnitelným přínosem.
prof. Ing. Zdeňku Vostrackému, DrSc., mezinárodně uznávanému odborníkovi vývoje elektrotechnických zařízení zejména pro energetiku. Jeho zásluhy v této oblasti dokládají m.j. hodnost doktora věd na ČVUT v Praze i titul čestného doktora z londýnské Brunel University. Na Západočeské univerzitě v Plzni byl v letech 1998 – 2004 rektorem, dále předsedou Akademického senátu i vedoucím 2 kateder. Jako vysokoškolský pedagog předával mnoha generacím studentů hluboké technické znalosti, zkušenosti a výsledky své vědecké a výzkumné činnosti. Neobyčejně bohatá je publikační činnost pana profesora Vostrackého, která zahrnuje vysokoškolské učebnice a skripta, vědecké články v prestižních odborných časopisech, patenty, realizované výzkumné projekty a další. Jako přednášející se zúčastnil mnoha mezinárodních konferencí a zpracovával rovněž studie pro ministerstva i jiné instituce.
Podle Statutu města Plzně je Cena města Plzně určena zejména k ocenění fyzických osob nebo vědeckých kolektivů za významná vědecká díla v oborech společenských věd, objevy v oboru přírodních věd nebo rozvinutí technického pokroku novými technologiemi.
Zastupitelstvo města Plzně rozhodlo o udělení Ceny města Plzně prof. RNDr. MUDr. Jaroslavu Slípkovi, DrSc. za účast v dlouhodobém odborném výzkumu zaměřeném na problematiku obratlovců. Ten byl v poslední době završen vydáním monografie Head Problem (Hlavový problém) autorů Tim J. Horder (Oxford), Robert Presley (Cardiff), Jaroslav Slípka (Pilsen) v anglickém jazyce. Bádání o problému hlavy v prvopočátku nastoleném již J. W. Goethem se prof. Slípka věnoval 20 let spolu s britskými kolegy prof. Timem J. Horderem z Oxfordu a prof. Robertem Presleyem z Cardiffu. Uvedená monografie zmapovala dvě století usilovných snah celých generací biologů. Na základě diskusí a přednášek na prestižních mezinárodních konferencích, četných studií velmi obsáhlé odborné literatury a zkoumání preparátů v rozsáhlých univerzitních sbírkách autoři monografie potvrdili teorii, že lebka obratlovců se skládá z kostí srovnatelných s obratli.
