Obyvatelé Plzeňského kraje považují za klíčové investice do zajištění kvalitní zdravotní péče a podmínek pro vzdělávání. Ukázalo to šetření, které v květnu a červnu probíhalo na 28 místech západních Čech jako součást putovní výstavy. Výsledky tak doplnily celostátní výzkum Místo pro život, jehož vítězem se stal právě Plzeňský kraj.
Více než 1 300 obyvatel Plzně, Domažlic, Rokycan a dalších 25 měst a obcí Plzeňského kraje dalo veřejně najevo, do kterých oblastí by měl kraj přednostně investovat. Nejpodstatnější je podle nich zajištění zdravotních a sociálních služeb. Význam kvalitní zdravotní péče zdůrazňuje i hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec: „Jsem rád, že pro naše obyvatele je klíčová právě oblast zdravotnictví a sociální sítě. Je to totiž jedna z priorit mých i kraje. Dlouhodobě se snažíme o zachování sítě nemocnic, lékařských pohotovostí a výjezdních míst zdravotnické záchranné služby tak, aby pro každého bylo zdravotnictví místně i časově dostupné.“
Druhá v pořadí priorit je péče o děti a vzdělávání. Následují podmínky pro pracovní uplatnění, za nimi pak bezpečnost. Jako pátá nejdůležitější oblast byla v Plzeňském kraji hodnocena ekologie. Na tomto pořadí se shodli muži i ženy. Šesté v pořadí důležitosti skončily volnočasové aktivity a turismus. Zájem o tolerantní a harmonické občanské soužití je podle šetření až na sedmé pozici. Více si jej přitom všímají ženy. V poslední řadě mají obyvatelé regionu na srdci rozvoj infrastruktury. I tady je patrný kontrast mezi postojem žen a mužů, kteří na tuto oblast kladou o něco větší důraz.
Výsledky zjištěné v jednotlivých regionech se podobají. Statisticky se vymyká jen oblast Plzeň-město, která si nejvýše cení zajištění péče o děti a oproti ostatním regionům by významněji podporovala volnočasové aktivity. Pro obyvatele Domažlicka je zase jednou z nejpalčivějších oblastí bezpečnost – v pořadí priorit jí přisoudili druhé místo.
Pořadí důležitosti jednotlivých oblastí života podle občanů Plzeňského kraje se naopak poměrně značně odlišuje od priorit stanovených kolegiem osobností, které pomáhaly sestavit žebříček hodnot výzkumu Místo pro život. Členové kolegia, mezi nimiž jsou například kardiochirurg Jan Pirk, ekonom Petr Zahradník nebo desetibojař Tomáš Dvořák, považují ve shodě s obyvateli Plzeňského kraje za stěžejní péči o děti a vzdělávání a naopak ke konci žebříčku umístili rozvoj infrastruktury. Liší se ale jejich vnímání důležitosti ekologie a bezpečnosti, které jsou podle nich podstatnější, stejně jako volnočasových aktivit, pracovních podmínek a zdravotnictví, kterým naopak přisoudili menší význam (viz Tabulková příloha).
„Na rozdíl od běžných průzkumů jsme se obyvatel 28 měst nejen ptali, které oblasti života považují za důležité, ale seznamovali jsme je také s informacemi, jak si v těchto oblastech Plzeňský kraj stojí v porovnání s průměrem České republiky. Co z dotazníků nejde vyčíst, je skutečnost, že obyvatelé vesměs oceňují hezkou přírodu ve svém okolí a považují blízkost Bavorska za důvod dobré hospodářské situace v kraji. Rozhovory s dotazovanými však také ukázaly, že občané žijící v blízkosti hranic jsou o něco méně spokojení se svou situací než obyvatelé měst v okolí Plzně,“ zhodnotil svoji zkušenost s průzkumem Michal Kaderka, analytik společnosti Datank, která šetření prováděla.
Všechny přednosti i slabiny Plzeňského kraje připomíná až do poloviny července výstava Místo pro život instalovaná v Galerii města Plzeň.
