Vláda chce na Šumavě znovu rozjet ojedinělý projekt pomoci a rozvoje. Starostům obcí by měl ulehčit čerpání peněz z grantů a dotací.
Vytvořit zásobník grantových projektů, do kterého by starostové v odlehlých částech naší republiky mohli kdykoliv sáhnout s nadějí, že pro ně opravdu najdou grant, který jim padne na míru a peníze se do obce opravdu přikutálí.
To bude cílem programu KIPR (Krajinný integrovaný plán rozvoje) - projektu Vlády České republiky.
Jako pilotní oblast, kde se KIPR v následujících letech rozjede, vybrala vláda ČR Šumavu. Jeho koordinátorem je Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Pokud se tu projekt osvědčí, rozjede se ten samý v dalších šesti tzv. specifických oblastech, ve kterých se vyskytuje velkoplošně chráněné území.
KIPR má pomáhat v příhraničních a hornatých oblastech České republiky a umožní čerpat dotace na projekty kombinací několika operačních programů. „Zavedení integrovaného plánu zároveň přinese větší koordinaci při čerpání evropských i národních prostředků a dosáhne vyššího účinku vynaložených peněz,“ říká starosta Kvildy Václav Vostradovský, který je členem Regionálního řídícího výboru. Ve výboru jsou i zástupci šumavských mikroregionů, Jihočeské i plzeňské hospodářské i agrární komory, občanských sdružení, Regionální rozvojové agentury Šumava a krajských úřadů z plzeňského a jihočeského kraje.
Nemají čističku, nebo kanály
Rozvoj šumavských obcí a měst je svázaný s ochranou přírody. Dříve bylo jejich hlavním zdrojem příjmu především lesnictví, zemědělství a armáda, teď je to hlavně cestovní ruch a ochrana a péče o přírodu.
Je ale alarmující, že některé obce v přírodně či esteticky jedinečných lokalitách nejsou odkanalizovány a nemají standardní zásobování pitnou vodou. Chybí dostupnost veřejných a sociálních služeb, kulhá zde poskytování zdravotnických služeb, problematická je dopravní obslužnost a zajištění ekologického vytápění na území parku, tedy ochrana ovzduší.
Pro malé obce je navíc typická menší schopnost zajistit vlastní podíl k dotacím, případně je předem zcela, nebo zčásti zaplatit. Navíc se na Šumavě mnoho projektů uskutečňuje izolovaně, bez územní, věcné a časové vazby na jiné aktivity v území.
Toto všechno, by měl KIPR změnit. „Přitom se budeme v procesu zpracování pilotního projektu KIPR snažit, aby se pro toto plánovací období do zásobníku podporovaných projektů dostaly takové, u kterých bude reálný předpoklad jejich podpory a možnosti realizace. Nechceme budovat vzdušné zámky a slibovat obcím nemožné,“ tvrdí Jiří Mánek, manažer projektu KIPR a náměstek ředitele NP a CHKO Šumava.
Projekt už se jednou spustil v roce 2009. Bohužel se ho tehdy nepodařilo přivést k životu. Současné vedení Správy NP a CHKO Šumava se v součinnosti s Centrálním řídícím výborem snaží KIPR resuscitovat.
„Myšlenka tohoto projektu je výborná. Máme možnost připravit základy budoucí podpory oblastí se zvýšenou ochranou přírody. Ať už v průběhu pilotního ověřování metodiky zpracované Ministerstvem životního prostředí získáme na Šumavě jakékoli zkušenosti, budou z nich moci čerpat i ostatní oblasti. Budeme se snažit, aby to mohli být zkušenosti pozitivní a pro Šumavu přínosné.,“ doplňuje Jiří Mánek.
Další oblasti, kde by KIPR mohl v budoucnu pomoci:
CHKO Národní parky
Střední Čechy Blaník, Český kras, Český ráj, Křivoklátsko
Jihozápad Blanský les, Český les, Šumava, Třeboňsko Šumava
Severozápad Slavkovský les, České středohoří, Labské pískovce, České Švýcarsko
Severovýchod Broumovsko, Jizerské Hory, Orlické Hory, Český ráj, Železné hory, Lužické Hory, Kokořínsko Krkonoše
Jihovýchod Pálava, Moravský kras, Žďárské vrchy, Železné hory, Bílé Karpaty Podyjí
Střední Morava Beskydy, Bílé Karpaty, Jeseníky, Litovelské Pomoraví
Moravskoslezsko Jeseníky, Beskydy, Poodří,
