Více než tisíc panských sídel, z nichž dvě třetiny už nestojí, zmapovali během tříleté práce na území Plzeňského kraje Luděk Krčmář ze Západočeského muzea v Plzni a Tomáš Karel z plzeňské pobočky Národního památkového ústavu. Jejich nová publikace volně navázala na soupis jihočeských panských sídel vydaný v roce 2003. Nyní začínají oba odborníci připravovat podobný přehled sídel na Karlovarsku. K dispozici mají pouze německé soupisy, proto bude práce obtížnější, řekl Krčmář.
Odborníci se snaží ukázat, že nejen to, co stojí, bylo panským sídlem. "Tak dvě třetiny už zanikly. A to ne pouze v posledních 50 letech. Nacházíme o nich třeba jen zmínky ze 14. století," dodal Krčmář. Karlovarský kraj na tom podle něj bude s množstvím sídel podobně jako Plzeňský. Přesto očekává, že práce bude obtížnější a zabere více času. "Budeme muset využít německé soupisy. Současné literatury ani zanícených fanoušků na Karlovarsku příliš není. Když se tam něco zpracovává, dělají to hlavně archiváři z Prahy," dodal. Při terénních průzkumech se proto dá očekávat hodně objevů.
Oblast Plzeňského kraje označil, i díky studentům archeologie Západočeské univerzity v Plzni, členům místního Klubu Augusta Sedláčka a dalším spolkům, za podrobně zmapovanou. "I přesto jsme objevili objekty, o nichž neexistovala žádná informace. Například ve Splži u Strážova na Klatovsku seděla babička na zápraží před barákem, který měl být podle soupisu památek dávno zbourán a on stál, včetně starých omítek," připomněl Krčmář.
Publikace o panských sídlech nabídne jejich podrobně zpracovaný soupis včetně fotodokumentace. Obsahovat by měla i základní návod pro turisty, aby danou lokalitu našli.
