Plzeňští radní chtějí, aby se čestným občanem města stal místní rodák, politický vězeň a zakladatel meditační zahrady - památníku obětem zla devětasedmdesátiletý Luboš Hruška. Radní o tom rozhodli, definitivně musí udělení čestného občanství potvrdit zastupitelé, řekl novinářům primátor Miroslav Kalous (ODS).
Podnět k udělení čestného občanství známé plzeňské osobnosti a nositeli řady cen dala Konfederace politických vězňů. "Pan Hruška je jakýmsi symbolem boje proti totalitnímu režimu. Přestože velmi trpěl, což se projevilo i na jeho zdraví, našel v sobě sílu vybudovat zahradu, kam mnozí lidé rádi míří," konstatoval primátor. Doplnil, že k Hruškově nominaci se mohou vyjádřit i občané.
Hruška byl jako mladý důstojník při pokusu o překročení hranic v roce 1949 zatčen a odsouzen k 18 letům těžkého žaláře. Prošel mnoha věznicemi i pracovním táborem Bytíz u Příbrami. Během desetiletého věznění si slíbil, že pokud přežije, vybuduje v ovocné zahradě zděděné po rodičích památník obětem komunismu v podobě křížové cesty. Po návratu z vězení začal zahradu postupně měnit v meditační areál. Své dílo vytvořil v letech 1987 až 1989 za stálého dozoru Státní bezpečnosti. Do zahrady umístil kromě dřevin i pískovcové sochy zastavení křížové cesty. Později byla v areálu vybudována kaple. Od roku 1995 spravuje památník plzeňské biskupství.
Za své celoživotní dílo obdržel Hruška řadu cen. Je například nositelem Historické pečetě města Plzně a Ceny města Plzně, Řádu T. G. Masaryka, je Rytířem Velkokříže Řádu svatého Silvestra papeže a nositelem Ceny hejtmana Plzeňského kraje za občanskou statečnost.
Plzeň uděluje čestné občanství od roku 1945. Tehdy ho dostali vrchní velitelé amerických a sovětských vojsk v tehdejším Československu Ernst Harmon a Ivan Koněv a důstojník jednotky, která osvobodila Plzeň, Charles Noble. Ocenění získali například Václav Havel, výtvarník Jiří Trnka, americký generál George Patton či herci Miroslav Horníček a Jiří Suchý. V červnu zastupitelé odebrali čestná občanství bývalým komunistickým prezidentům Klementu Gottwaldovi a Antonínu Zápotockému a vrátili ho katolickému knězi Janu Šrámkovi, předsedovi exilové vlády v Londýně za druhé světové války. Občanství mu v roce 1948 odňali komunisté.
